Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce nejběžnějšího kopytníka Evropy?
Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí.
Lepící pasti i přes zákazy dál týrají zvířata
Lepící pasti i přes zákazy a hrozící vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Záchranné stanice Národní sítě evidují oproti loňsku nárůst případů ptáků přilepených do lepících pastí pro hmyz o 300 %! Co proti používání zakázaných pastí dělají orgány ochrany zvířat?
Vodní nádrž obnovily u Nepomuku Lesy České republiky
Průtočnou vodní nádrž zvanou Dolní Silov obnovily Lesy ČR za bezmála 1,8 mil. Kč bez DPH u Nepomuku na Plzeňsku. Nyní pojme víc vody, kterou zadržuje i nová tůň. Okolním lesům to prospívá a taky nedalekému semennému sadu, založenému v 70. letech minulého století kvůli sběru kvalitních semen modřínu opadavého a borovice lesní.
Zachránili jsme bezmála 40 000 žab. Rok obojživelníků pokračuje.
Bezpečně přes silnice. I tak by se daly shrnout výsledky letošních záchranných transferů obojživelníků, na jejichž ochranu se zaměřil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v roce 2025. Díky spolupráci místních organizací a nasazení desítek dobrovolníků se v letošním roce na silnicích po celé republice podařilo zachránit 38 512 obojživelníků. V rámci 12 projektů podpořených v rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity byly pomocí dočasných zábran zabezpečeny nejrizikovější úseky silnic v celkové délce přes šest kilometrů.
Vědci našli v půdě na kalamitních holinách 11 410 druhů hub
Habitatové stromy, což jsou živé nebo mrtvé, obvykle velmi velké staré stromy, i mrtvé dřevo tvoří přirozené stanoviště pro mnoho organismů, včetně hub a ohrožených druhů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního ekosystému. Tlející mrtvé dřevo rovněž významně obohacuje půdu o živiny.






















