Výzkum

Právě vyšly letní Zprávy lesnického výzkumu

Jaký mají lesy vliv na snižování kulminace velkých vod? Dá se využít dendrochronologie u dřevin v arktických oblastech? Jak se daří dubu červenému, jedné z nejvýznamnějších introdukovaných dřevin v Evropě, v českých lesích? Odpovědi na tato a další důležitá lesnická témata přináší nové Zprávy lesnického výzkumu, které vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Lesní ochranná služba informuje o škodách

Lesní ochranná služba (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., vydala Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 20017. Podobně jako v předchozích letech je přehled poškození lesních porostů v roce 2016 zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti LOS. 

Měnící se klima ohrožuje lesy po celém světě. Vědci hledají možnosti, jak stromům pomoci

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní tým s účastí odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí ČZU v Praze ukazuje, že probíhající změna klimatu výrazně zvýší frekvenci velkoplošných kalamit hospodářských lesů. Proto je v budoucnu nutné očekávat rostoucí rizika pro hospodářské lesy a negativní vliv na služby, které společnosti poskytují.

Odolají lesy přírodních rezervací Hrubého Jeseníku v budoucnosti kůrovci?

Za současných klimatických a porostních podmínek nelze v horských smrčinách Hrubého Jeseníku (v oblasti rezervací zaměřených na ochranu přírody) vyloučit výskyt intenzivní větrné nebo hmyzí disturbance (kalamity). Častější výskyt poměrně rozsáhlých disturbancí nutí k zamyšlení nad jejich dalším managementem. Proto se současný výzkum soustřeďuje na to, zda se narušené ekosystémy obnoví, či dojde ke ztrátám starých pralesovitých porostů a s nimi souvisejícímu poklesu druhové rozmanitosti.

Jaké plašiče připravit pro vyhnání srnčat z pícnin?

Otázkou, jak nejlépe ochránit srnčí mláďata v době senoseče, se nezabývají jen aktivní ochránci přírody, ale také myslivci a odborná veřejnost. Kladný ohlas vzbudil článek v časopisu Myslivost, který podrobně rozebírá problematiku používání a účinnosti stacionárních plašičů. Ty se umísťují na rizikové plochy jeden až dva dny před sečí.