Category Archives: Výzkum

Jak se vyvíjí zdravotní stav českých lesů

Zdravotní stav lesů se v České republice hodnotí již od roku 1986, a to na monitorovacích plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (ICP Forests), který vychází z mezinárodní Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, k níž se tehdejší Československo připojilo v roce 1984.

Zadržování vody v lesních půdách zlepšuje schopnost krajiny adaptovat se na změny klimatu

Půdní voda je nezastupitelným médiem při tvorbě půdního tělesa a ve fyziologii živých organismů. Voda se v půdě vyskytuje v různých skupenstvích, které utvářejí její hydrofyzikální vlastnosti a ovlivňují tak všechny ekosystémové funkce lesů. Jejich vývoj, včetně vztahů mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi, je však ovlivňován a měněn způsobem využívání krajiny.

Jak omezit odtok vody na lesních cestách

Hospodaření s vodou v krajině dnes představuje jeden ze stěžejních pilířů trvale udržitelného zemědělství a lesnictví. Soustřeďuje se na zadržování vody a zpomalení jejího odtoku. V lesním prostředí jsou hlavním zdrojem povrchového odtoku vody lesní cesty, jinak k němu dochází jen ojediněle. Zpomalit či omezit rychlý odtok vody z lesa mají pomoci vsakovací zařízení budovaná na objektech lesních cest, zejména na trubních propustcích.

Ochrání mykorhizy sazenice smrku ztepilého před napadením václavkami?

Houby václavky patří k nejvýznamnějším patogenům evropských lesů. Náchylnější k napadení václavkami jsou dřeviny stresované vysokými teplotami, půdním suchem a odumíráním mykorhiz. Nejohroženější jsou monokultury, především nepůvodní smrkové porosty na stanovištích se zhutnělou a kyselou půdou s nedostatkem živin.

Divoká prasata jsou zvědavá a hravá, občas hladová, a škodí v lesích

Prase divoké je původním evropským druhem, který v současné krajině střední Evropy nachází příhodné podmínky pro život a v souvislosti s globální klimatickou změnou a absencí predačního tlaku velkých šelem jsou u něj silně omezeny přirozené regulační mechanismy. Vysoká početnost prasat vede k řadě závažných ekonomických, biologických i sociálních důsledků.