Category Archives: Výzkum

Uměle odchovaný tetřívek potřebuje pro své přežití ve volné přírodě kvalitní potravu

Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin je více. Jde především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.

Chceme-li zvýšit podíl jedle v našich lesích, musíme ji více chránit proti škůdcům

Jedle bělokorá je v Evropě významným druhem původní lesní dřeviny z hlediska ekologického (ochrana půdy a biodiverzity), ekonomického i sociálního (rekreační funkce jedlových lesů, využití pro monitoring kvality ovzduší). Její zastoupení v lesích v Česku činí v současnosti 1,2 %, přestože předpokládané přirozené zastoupení dosahovalo asi 20 % a doporučené zastoupení je téměř 8 %. Vzhledem ke snaze zvýšit podíl jedle v lesích nabývá na významu její ochrana před škůdci.

Při přestavbě našich lesů můžeme využít i přirozené obnovy smrku ztepilého

Přirozená i umělá obnova lesa je kritickou fází růstu lesa, během které může docházet ke ztrátě pestrosti porostní druhové skladby. Česká republika patří v Evropě k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů, a to v důsledku intenzivního užívání lesů člověkem. Pro přestavbu našich lesů tak, aby byly pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu, můžeme však využít i přirozené obnovy smrku a jeho jedinečných růstových vlastností a schopností přizpůsobit se změnám prostředí.

Perspektivy jedle obrovské v Čechách

Tradiční součástí strategie evropského lesního hospodářství je využívání introdukovaných dřevin. V Evropě je po douglasce tisolisté za jednu z nejúspěšnějších introdukovaných dřevin považována jedle obrovská, v některých podmínkách až s invazním potenciálem. Aktuálně zde roste na celkové ploše 10 459 ha, v České republice (ČR) pak na 1508,96 ha. Avšak i porosty nepůvodních dřevin jsou kontinuálně vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání.

Může být borovice černá v Čechách perspektivní dřevinou?

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience ji vědci považují z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.