Pomozme jedli bělokoré vrátit se do našich lesů

Pomozme jedli bělokoré vrátit se do našich lesů

Významnou složku našich smíšených lesů v minulosti tvořila jedle bělokorá. Při úvahách o obnově lesů po kůrovcové kalamitě nelze tuto dřevinu opomenout, její výraznější návrat je pro budoucnost našich lesů velmi žádoucí. V posledních letech se zastoupení jedle opět pomalu zvyšuje. Od roku 2002 se její podíl v druhové skladbě zvýšil o asi 6 000 ha a celkem roste na 29 000 ha (1,1 %).
CELÝ ČLÁNEK »

Další Místo pro přírodu – cenný mokřad pod dálničním mostem

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil v rámci své kampaně Místo pro přírodu další cenný mokřad, tentokrát nedaleko Kynšperku nad Ohří. Díky darům veřejnosti prostřednictvím stejnojmenné veřejné sbírky (účet číslo 9999922/0800) bylo zachráněno již více než 170 hektarů přírodně zajímavých pozemků po celé republice.

VLS: Nová javorová alej na Šumavě, nové buky v Brdech

Podél cyklostezky z Maňávky na Pihlov u Horní Plané, která spojuje obce na Českokrumlovsku s oblíbenými cyklotrasami v Národním parku Šumava, roste nová alej stromů. Vysázeli je zde zaměstnanci ředitelství divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS) v Horní Plané společně s kolegy ze zemědělské správy Květušín. V Brdech zase zaměstnanci Porsche ČR vysadili nový bukový les.

Jaký byl letošní DEN ZA OBNOVU LESA? Rodinný

Po ránu chladnou, ale jinak krásnou podzimní sobotu 16. října strávili lidé v lesích na 13 místech v zemi, kde je spojil Den za obnovu lesa, akce Lesů České republiky. Všichni se zahřáli při sázení stromů i dalším programu. Pracovaly a bavily se celé rodiny. Nálada byla báječná a uvolněná, prostě jako vždycky, když děláte něco, co vás těší a má smysl.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti slaví 100 let od svého založení

VÚLHM, v. v. i. v říjnu slaví 100 let své existence. Prosté konstatování, za nímž se skrývá úžasný rozvoj vědeckého poznání a plodné spolupráce s lesnickou praxí. Poznání, jež započalo empirickým pozorováním přírodních jevů a osvojováním si toho, co v lese fungovalo metodou pokus omyl, až po dnešní využívání molekulárně genetických metod a čtení genomu stromů.