Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Názory a rozhodování o větším zastoupení douglasky v našich lesích jako náhrady chřadnoucího smrku by měly být podloženy informacemi a znalostmi o jejím růstu a nárocích, případně o rizicích spojených s jejím pěstováním. Obvykle brutální růst douglasky není dán jen jejím intenzivním využíváním vody, ale i dusíku.
CELÝ ČLÁNEK »

Vojenské lesy předaly veřejnosti zrekonstruovaný Želnavský smyk, oslavily to plavením dříví po 61 letech

Vojenské lesy a statky (VLS) po víc než šedesáti letech opět plavily dříví na Želnavském smyku, který spojuje Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Ukázková plavba pro veřejnost byla oslavou završení rekonstrukce této šumavské vodní cesty, která trvala tři roky a vrátila tuto národní technickou památku zpět do šumavské krajiny.

Ochrana přírody usiluje o zlepšení vodního režimu v oblasti Soutoku

Státní ochrana přírody dlouhodobě podporuje projekty zaměřené na revitalizaci vodního režimu na soutoku Moravy a Dyje. Aktuálně spolupracuje na plánu výstavby klapkového jezu na Dyji, který by umožnil do lužního lesa přivést další vodu. Té je tu totiž dlouhodobý nedostatek. Do budoucna by pomohla velkoplošná ochrana tohoto území, zvýšila by šance na financování potřebných projektů.

Pro Soutok se národní park nehodí

Obora Soutok na jihu Moravy je územím promarněných příležitostí. Zdejší ochrana unikátních lužních lesů zatím postrádá cílenou koncepci. Stát chce přitom na soutoku Dyje a Moravy podobně jako na Křivoklátsku vyhlásit národní park. Podle odborníka Tomáše Vršky z Mendelovy univerzity v Brně to však není ideální řešení a unikátní oblasti by více vyhovovalo vyhlášení chráněné krajinné oblasti, která by zahrnovala chráněná území a také umožnila cílené hospodaření.

Vlaštovky a jiřičky se vrátily, nechte je u sebe bydlet

Již několik týdnů se na mnoha místech republiky ozývá veselé švitoření jiřiček a vlaštovek, tolik typické pro teplé jarní dny. Oba druhy podnikají dalekou cestu ze zimovišť v subsaharské Africe do Česka, aby tu mohly zahnízdit a vyvést potomky – v těsné blízkosti lidí. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové vyzývají veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.