LES
AKTUÁLNĚ

Účinnou metodou, jak bránit stromy před napadením kůrovcem, jsou tzv. mokré skládky. Uložené dřevo se skrápí vodou, a neztrácí tak kvalitu. Larvy se přitom totiž nestačí vyvinout a uhynou. Podmínkou vzniku těchto skládek je však blízkost vodního zdroje. Mokré skládky a další netradiční metody mohou v krizových situacích významně snížit riziko napadení lesů kůrovcem. Jejich cílem je snižovat nepříznivé důsledky nedostatečného odbytu dřeva, které bylo v lesích sice zpracováno, ale ponecháno na skládkách a hrozilo by jeho napadení kůrovcem, následně pak i napadení okolních stojících, nepoškozených stromů. 

O těchto metodách informuje vlastníky lesa a odborné lesní hospodáře Lesní ochranná služba (LOS) při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) prostřednictvím příručky, která je zdarma ke stažení na stránkách VÚLHM, viz níže.  

Pracovníci útvaru Lesní ochranné služby (LOS)  testovali tato tři opatření:

•    použití sítí Storanet® při ochraně skládek;
•    ochrana skládek skrápěním vodou;
•    ošetření skládek insekticidy.

Doprovodným problémem v ochraně lesa jsou těžební zbytky, které mohou sloužit pro namnožení lýkožrouta lesklého. Proto byl sledován také vliv štěpkování na úmrtnost tohoto kůrovce. Dále výzkumníci zjišťovali atraktivitu dříví zpracovaného harvestory.

„Všechny tyto metody mohou eliminovat rozvoj kůrovcové gradace, ale vždy při dodržení tří základních principů. Patří mezi ně preventivní odstraňování vhodného materiálu pro namnožení lýkožrouta (polomy, vytěžené dřevo). Dále důsledné vyhledávání a následná včasná a účinná asanace (chemická nebo mechanická) a do třetice dočišťování ohnisek žíru pomocí lapáků, otrávených lapáků nebo feromonových lapačů,“ vyjmenoval důležité postupy v boji proti lýkožroutu Petr Zahradník z LOS.

Zatímco použití sítí Storanet® je v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému novinkou, zbývající metody byly již v historii použity. V rámci potřeby ochrany značného množství vytěženého dříví v kůře po větrných kalamitách bylo i v minulosti třeba řešit jeho ochranu proti napadení lýkožroutem smrkovým, případně zamezit dokončení jeho vývoje. Již v 80. letech minulého století bylo v souvislosti s orkány Viviant a Lothar řešeno využití skrápění skládek vodou, a to zejména v Německu.

Experimenty řešitelů z LOS měly objasnit použitelnost těchto netradičních metod, které jsou často velmi náročné na technické podmínky (zejména zdroj vody, přístup k elektrické energii, manipulace se sítěmi atd.).

Současně řešili problematiku atraktivity dřeva zpracovaného stroji (harvestory), kdy docházelo ke značnému poškození kůry a k rychlému vysychání jejích zbytků na zpracovaném dřevě. „Harvestory mají v současné době velký význam při zpracování rozsáhlých polomů a výše uvedená skutečnost může mít značný vliv na rozvoj populace lýkožrouta smrkového,“ vysvětlil Zahradník.

A jaké jsou tedy výsledky?

Účinnost insekticidní sítě Storanet® byla 100%.

Sítě Storanet® byly vyvinuty a používány v tropických oblastech proti komárům, aby se zabránilo šíření malárie. Nacházejí však i širší uplatnění. Je třeba pouze dořešit ekonomickou efektivitu (cenu vlastní sítě a ohodnocení nákladů za její aplikaci). Ve výjimečných případech však své uplatnění jistě nalezne.

Ochrana skládek vodou, a to jak preventivně, tak i v případě její aplikace těsně po náletu, je schopna prakticky zamezit náletu lýkožrouta smrkového na skladované dříví, resp. neumožnit, až na nepatrné výjimky, dokončení vývoje lýkožroutů již na skládku nalétnutých.

Je tedy možné konstatovat, že tato metoda, přes své technické (zdroj vody a elektrické energie) a s tím spojené ekonomické potíže, je z pohledu ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému efektivní. U menších skládek je asanace insekticidy před výletem brouka dospělců možná, i když nedosahuje plné účinnosti jako v případě asanace jednotlivých kmenů.

Stromy s větším poškozením kůry po zpracování harvestory se v experimentech nejevily jako atraktivní a nebyly napadeny. Při jejich zatraktivnění feromonovými odparníky však k náletu došlo.Těžební zbytky na pasekách nepředstavují riziko pro namnožení lýkožrouta smrkového. Nebylo zjištěno jejich napadení ani v přirozených podmínkách, ani v případě zatraktivnění plochy s výskytem těžebních zbytků feromonovým odparníkem.

Štěpkování nehroubí se z hlediska ochrany proti lýkožroutu lesklému (Pityogenes chalcographus L.) jeví jako velmi účinná metoda.

Metodika Ochrana skládek dřeva před napadením lýkožroutem smrkovým je ke stažení zde

Podrobné informace o netradičních metodách ochrany lesa před kůrovcovitými jsou zveřejněny také ve Zprávách lesnického výzkumu 1/2015. Článek je ke stažení zde

Čerstvou informaci o přípravě protikůrovcové vyhlášky najdete zde

Kontakt:

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Útvar Lesní ochranné služby
Strnady 136, 252 02 Jíloviště
e-mail: zahradnik@vulhm.cz, zahradnikova@vulhm.cz

Foto: Celkový pohled na skládky ošetřovaných vodou na sádkách ve Chvalšinách, archiv VÚLHM