Tag Archives: kůrovcová kalamita
V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů
Lesy ve střední Evropě procházejí v posledních dekádách bezprecedentní dynamickou změnou, jejímž nejviditelnějším projevem je rozpad smrkových monokultur v důsledku gradace podkorního hmyzu, především lýkožrouta smrkového. Tyto kůrovcové kalamity svým rozsahem a rychlostí často překonávají historické zkušenosti. Výsledkem není pouze ztráta produkční základny, ale také narušení biogeochemických cyklů, z nichž důležitý je i cyklus hydrologický.
Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám
Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles.
Odolnost lesů proti změnám klimatu závisí na jejich genetické rozmanitosti
Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst, ani rozvoj škůdců tak jako v jarních měsících.
Dočasné odlesnění způsobené kůrovcovou kalamitou nevede k vysychání krajiny
Lesy hrají významnou roli v koloběhu vody v přírodě, ovlivňují časové i prostorové rozdělení srážek, výparu i dynamiku odtoků ze zalesněných povodí, vyrovnávají a zpomalují odtékání vody v krajině, tedy snižují maximální průtoky, a naopak zvyšují minimální průtoky v potocích a řekách, a také udržují vysokou kvalitu vody odtékající z lesních ekosystémů, zlepšují klima v krajině.
Forests´ Future 2025 – mezinárodní konference o budoucnosti (nejen) středoevropských lesů
Napadení kůrovcem se v českých lesích opět snížilo a dostalo se pod úroveň roku 2014. Je však již kůrovcová kalamita nadobro za námi? Máme vhodné postupy pro zalesnění kalamitních ploch? Pro tvorbu pestřejších a odolnějších lesů? A jak se se současnou situací vyrovnávají vlastníci lesů? Těmto otázkám se věnovala mezinárodní konference Forests´ Future, kterou minulý týden organizoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., ve spolupráci s Mezinárodní unií výzkumných organizací v lesnictví (IUFRO) v Průhonicích. Setkání se účastnilo 111 odborníků z 18 evropských zemí, Kanady a Jižní Koreje. Konference se konala pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného.
