Tag Archives: lužní lesy
První klapka: Na Dyji se nefilmuje, Lesy ČR tam budují jez
Historicky nejnákladnější a územně nejrozsáhlejší vodohospodářský projekt Lesů České republiky za téměř 178 milionů korun bez DPH pokračuje na jihomoravském Soutoku. Ovlivní asi 1700 hektarů lužních lesů strádajících suchem. Na začátku prosince stavbaři začali osazovat první klapku budovaného jezu na Dyji. Ten bude po skončení celého projektu plánovaného na listopad 2026 ve dvouletém zkušebním provozu.
Řešitelé projektu DALIA se zaměřili na lužní lesy a hospodaření s vodou v povodí Dunaje
Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá.
Lužní lesy mezi Břeclaví a Valticemi čerpají z jarní záplavy celý rok
Každé jaro, a letos od 15. do 31. března, lesníci v Kančí oboře mezi Lednicí a Břeclaví na jižní Moravě záměrně uzavřou vodní stavítka. Voda ze Staré Dyje tak postupně zaplaví vysychající lužní lesy. Teď už se stavítka zase otevřela a vše se vrací do normálu. Luhy ale opatření po celý rok doslova oživí, a svědčí i obojživelníkům.
Lesníci záměrně zaplavují lužní lesy
Uzavřením vodních stavítek se počátkem příštího týdne zvedne hladina vody v kanálech i tůních v Kančí oboře mezi Lednicí a Břeclaví a na přelomu března a dubna v porostech od Hodonína k Lanžhotu. Lesy ČR tak záměrně zaplaví vysychající lužní porosty a zásobí je vodou po zbytek roku. Opatření svědčí i obojživelníkům.
Návrat topolu černého do lužních lesů
V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí a dlouhodobých period sucha k destrukci lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Pro udržení ekologické stability krajiny, zachování vegetačního pokryvu, kvality vod, omezení degradace a eroze lesní půdy a zmírnění propadu produkce dřeva vědci ověřují efektivní postupy obnovy lesa s využitím vhodných alternativních druhů dřevin, ke kterým se řadí i u nás původní topol černý.
