Tag Archives: Šumava

V bezzásahové části Boubína Lesy ČR nikdy nekácely a kácet nebudou

Kůrovec už několik let likviduje centrální část jihočeské národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy České republiky Boubín spravují a v jádru rezervace netěží ani těžit neplánují. Respektují zákony a bezzásahový režim. Kůrovec se ale šíří do okolních lesů, ve kterých se už zasahovat může a opět ze zákona musí! Současně ale Správa národního parku CHKO Šumava svým letošním rozhodnutím veškeré lesnické zásahy zásadně omezila.

Místo pro přírodu: Šumavská Chválovna se rozrostla

Chválovna u Vimperka je o hektar a půl větší! Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil další dva pozemky zajímavých podhorských luk. ČSOP vykupuje přírodně cenná území díky podpoře stovek dárců, kteří přispívají na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu 9999922/0800.

Naučná stezka Olšina se otevírá v pátek 10. července!

Naučná stezka okolo rybníku Olšina, vybudovaná Vojenskými lesy a statky, vás provede jedinečnou Šumavskou přírodou a cestou se dozvíte zajímavé informace o místní přírodě a historii. Celková délka trasy je 7,3 km.

Kolem Olšiny roste unikátní stezka

Okolo jednoho z nejvýše položených chovných rybníků v Česku už vede mokřady několik set metrů chodníčku, o několik stovek metrů dál bagrista hloubí základy stavby, ve které už napřesrok v létě najdou návštěvníci interaktivní prezentaci šumavského regionu z české i rakouské strany. Stavba společného česko-rakouského projektu, v němž jsou hlavními partnery Vojenské lesy a statky (VLS) a rakouská turistická organizace Verein Waldschule Böhmerwald, je na šumavské Olšině nad Horní Planou v plném proudu.

Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?

Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace. Na Šumavě a v Bavorském lese se lesní manažeři, kteří mají za cíl obnovit původní skladbu lesa, řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují dlouhodobou dynamiku skladby lesa. Právě tu se jala zkoumat skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.