Tag Archives: smrk

Jak snížit riziko velkoplošných rozpadů porostů se smrkem?

Smrk ztepilý byl v hospodářských lesích střední Evropy rozšířen do širokého spektra přírodních podmínek. Často tak roste v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikem rozsáhlého poškození škodlivými abiotickými a biotickými faktory.

Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?

Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

K čemu je dobré znát rozdíl v transpiraci břízy bělokoré a smrku ztepilého

Monokultury smrku ztepilého jsou ekologicky nestabilní ekosystémy. Jehličnaté monokultury prokazují svoji ekologickou a mechanickou labilitu a náchylnost k rozvratům historicky dlouhodobě, a to v důsledku biotických i abiotických faktorů. Tím vznikají kromě celé řady ekologických problémů také značné ekonomické ztráty, dlouhodobě vyčíslené v rámci celé Evropy na úrovni stovek milionů dolarů každý rok.

Smrk není jen obětí globální klimatické změny, ale i nástrojem na tlumení jejích dopadů

Globální klimatická změna (GKZ) způsobuje nárůst četnosti extrémních klimatických událostí. Lesní ekosystémy jsou na jednu stranu vystaveny a ohroženy GKZ, která ovlivňuje růst dřevin napříč druhovým spektrem, ale na druhou stranu ji mohou tlumit (mitigovat) sekvestrací (ukládáním) uhlíku do biomasy a rovněž působí jako vhodné adaptační opatření prostřednictvím regulace vodního režimu, kvality ovzduší a dokonce snížením klimatických extrémů.

Jak se vyvíjí zdravotní stav českých lesů

Zdravotní stav lesů se v České republice hodnotí již od roku 1986, a to na monitorovacích plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (ICP Forests), který vychází z mezinárodní Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, k níž se tehdejší Československo připojilo v roce 1984.