Tag Archives: smrk
Probírky jako klíč k odolnějším smrkovým monokulturám
Nový vědecký článek v časopise Journal of Forest Science zkoumá, jak různá intenzita probírek ovlivňuje růst a stabilitu smrkových porostů v podmínkách měnícího se klimatu. Analýza dat z pěstebních experimentů ukazuje, že probírky mohou významně zvýšit produkci i odolnost smrku, avšak jejich vliv závisí na stanovištních podmínkách.
Pro budoucnost lesů je nutné znát vliv jedle na půdu
Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany.
Jak snížit riziko velkoplošných rozpadů porostů se smrkem?
Smrk ztepilý byl v hospodářských lesích střední Evropy rozšířen do širokého spektra přírodních podmínek. Často tak roste v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikem rozsáhlého poškození škodlivými abiotickými a biotickými faktory.
Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?
Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.
K čemu je dobré znát rozdíl v transpiraci břízy bělokoré a smrku ztepilého
Monokultury smrku ztepilého jsou ekologicky nestabilní ekosystémy. Jehličnaté monokultury prokazují svoji ekologickou a mechanickou labilitu a náchylnost k rozvratům historicky dlouhodobě, a to v důsledku biotických i abiotických faktorů. Tím vznikají kromě celé řady ekologických problémů také značné ekonomické ztráty, dlouhodobě vyčíslené v rámci celé Evropy na úrovni stovek milionů dolarů každý rok.
