Tag Archives: smrk
Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám
Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles.
Probírky jako klíč k odolnějším smrkovým monokulturám
Nový vědecký článek v časopise Journal of Forest Science zkoumá, jak různá intenzita probírek ovlivňuje růst a stabilitu smrkových porostů v podmínkách měnícího se klimatu. Analýza dat z pěstebních experimentů ukazuje, že probírky mohou významně zvýšit produkci i odolnost smrku, avšak jejich vliv závisí na stanovištních podmínkách.
Pro budoucnost lesů je nutné znát vliv jedle na půdu
Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany.
Jak snížit riziko velkoplošných rozpadů porostů se smrkem?
Smrk ztepilý byl v hospodářských lesích střední Evropy rozšířen do širokého spektra přírodních podmínek. Často tak roste v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikem rozsáhlého poškození škodlivými abiotickými a biotickými faktory.
Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?
Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.
