LES
AKTUÁLNĚ

Nový vědecký článek v časopise Journal of Forest Science zkoumá, jak různá intenzita probírek ovlivňuje růst a stabilitu smrkových porostů v podmínkách měnícího se klimatu. Analýza dat z pěstebních experimentů ukazuje, že probírky mohou významně zvýšit produkci i odolnost smrku, avšak jejich vliv závisí na stanovištních podmínkách.

Studie přináší důležité poznatky pro adaptivní hospodaření se smrkem, který je navzdory kůrovcové kalamitě jednou z hlavních dřevin středoevropského lesního hospodářství.

Autoři využili data ze tří sérií dlouhodobých výzkumných ploch (Blaník, Tetřeví Boudy, Železná Ruda), kde byly v průběhu jejich vývoje aplikovány probírky různé intenzity. Pomocí dendrochronologických analýz letokruhů a výpočtu indexů odolnosti (rezistence, rezilience, zotavení, průměrné snížení relativního růstu) hodnotili, jak jednotlivé pěstební varianty ovlivnily růst stromů a reakci porostů na klimatické extrémy.

Foto: výzkumná plocha s očíslovanými smrky, Velký Blaník, autor Jan Řezáč

Výsledky ukázaly, že mírné probírky vedly ke zvýšení produkce a zlepšení růstové stability, zatímco silné probírky měly na podmáčeném stanovišti negativní vliv. Celkově se ukázalo, že klíčovou roli hraje samotné stanoviště. Jeho vliv na růst a odolnost byl významnější než rozdíl mezi intenzitou zásahu. To znamená, že jednotný recept na hospodaření neexistuje; vhodná intenzita probírky musí být přizpůsobena místním podmínkám.

Foto: smrkový porost s olší na podmáčeném stanovišti, Velký Blaník, autor Jan Řezáč

Doporučení pro praxi

• Mírné probírky mohou podpořit produktivitu i odolnost smrkových monokultur vůči klimatickým extrémům.
• Silné probírky mohou být na podmáčených stanovištích rizikové a snižovat růstovou stabilitu.
• Při plánování zásahů je nutné zohlednit specifické stanovištní podmínky, protože univerzální postup neexistuje.
• Dendrochronologické analýzy a indexy odolnosti představují účinný nástroj pro hodnocení dopadů pěstebních opatření.
• Adaptivní hospodaření vyžaduje dlouhodobé sledování, experimenty a flexibilní přizpůsobování postupů.

Studie potvrzuje, že cílené a citlivě volené probírky mohou zvýšit odolnost smrkových monokultur a podpořit jejich stabilitu v měnícím se klimatu. Klíčem je přizpůsobení intenzity zásahu stanovištním podmínkám a dlouhodobé sledování vývoje porostů. Tyto poznatky poskytují cenný základ pro adaptivní lesnické strategie ve střední Evropě.

Foto: tloušťkově diferencovaný smrkový porost, Velký Blaník, autor Jan Řezáč

Článek „Modulating Norway spruce growth and resilience through thinning intensity under climate change conditions“ je v původním znění ke stažení zde.

Autoři článku: Petra Jablonická, Pavel Horák (Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta); Jakub Černý (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta)

Podle originálu připravil: Jakub Černý, VÚLHM, v. v. i., e-mail: cerny@vulhmop.cz

Úvodní foto: smrkový porost s ptačí budkou (biologickou ochranou lesa), Velký Blaník, autor Jan Řezáč