Tag Archives: smrk
Smrk není jen obětí globální klimatické změny, ale i nástrojem na tlumení jejích dopadů
Globální klimatická změna (GKZ) způsobuje nárůst četnosti extrémních klimatických událostí. Lesní ekosystémy jsou na jednu stranu vystaveny a ohroženy GKZ, která ovlivňuje růst dřevin napříč druhovým spektrem, ale na druhou stranu ji mohou tlumit (mitigovat) sekvestrací (ukládáním) uhlíku do biomasy a rovněž působí jako vhodné adaptační opatření prostřednictvím regulace vodního režimu, kvality ovzduší a dokonce snížením klimatických extrémů.
Jak se vyvíjí zdravotní stav českých lesů
Zdravotní stav lesů se v České republice hodnotí již od roku 1986, a to na monitorovacích plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy (ICP Forests), který vychází z mezinárodní Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, k níž se tehdejší Československo připojilo v roce 1984.
Ochrání mykorhizy sazenice smrku ztepilého před napadením václavkami?
Houby václavky patří k nejvýznamnějším patogenům evropských lesů. Náchylnější k napadení václavkami jsou dřeviny stresované vysokými teplotami, půdním suchem a odumíráním mykorhiz. Nejohroženější jsou monokultury, především nepůvodní smrkové porosty na stanovištích se zhutnělou a kyselou půdou s nedostatkem živin.
Využijme potenciál smrkových mlazin založených v minulosti
Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.
Klimatické faktory limitují růst smrku
Přestože v posledních letech v našich lesích ubývá smrku ztepilého, má stále vysoký podíl – 43 %, přitom jeho přirozené zastoupení činilo asi 11 %. Smrk se v ČR původně vyskytoval převážně v horských polohách, v nižších polohách byl zastoupen v menší míře na podmáčených, lužních a rašelinných stanovištích a v inverzních polohách. V současnosti se však velká část smrkových porostů nachází mimo své ekologické optimum, v nadmořské výšce 400–700 m.
