Tag Archives: obnova lesa

Jaká jsou aktuální ohrožení našich lesů?

Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná.

Vypěstovat zdravý les si žádá i změnu v myslivosti

Do obnovy porostů vložily v posledních třech letech Lesy České republiky 4,1 miliardu korun. Na 57 tisících hektarech lesníci vysadili 250 milionů sazenic více než 50 druhů dřevin, a kde je to možné, podporují přirozenou obnovu lesů. Zejména mladé porosty ale vážně poškozuje přemnožená zvěř. Podnik tedy od letošního roku mění v některých svých honitbách myslivecký režim, aby vypěstoval zdravé lesy se zvěří, která je nebude nadměrně poškozovat.

Způsob obnovy lesa ovlivňuje množství sloučenin dusíku vyplavovaných do vodních zdrojů

Lesy mají na rozdíl od zemědělských pozemků výraznou schopnost zadržovat vodu a působit na stabilizaci odtoku z povodí. Lesní porosty tak hrají významnou úlohu v koloběhu vody v krajině a díky minimalizaci povrchového odtoku významnou měrou přispívají k doplňování podzemních rezervoárů vody. Vznik rozsáhlé holiny vždy znamená významné narušení koloběhu vody a živin lesa.

Lesníci s vědci vyvíjejí modifikovanou metodu síjí lesních dřevin, aby mohli v Brdech obnovovat les na pyrotechnicky zatížených lokalitách

Vojenské lesy a statky letos na podzim a příští rok na jaře obnoví 80 hektarů brdských lesů zasažených kalamitou místo klasické výsadby sazenic modifikovanou metodou formou výsevu semen lesních dřevin, na které spolupracují s vědci z Výzkumné stanice v Opočně (Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.). Experimentální síje lesníci využijí v lokalitách, které neprošly hloubkovou očistou od nevybuchlé munice a věří, že se jim podaří vyvinout novou certifikovanou metodu pro velkoplošnou obnovu lesů na holinách s pyrotechnickou zátěží.

Kůrovcová kalamita proměňuje naše lesy

Ještě před deseti lety lesnictví směřovalo ke stále jemnějším způsobům obnovy lesa. Hovořilo se o nepasečném či podrostním hospodaření, zmenšující se výměře holiny, přirozené obnově, změně druhové skladby a podobně. Dnes stojí lesníci naopak před obrovským problémem, se kterým se naposled potýkali v 80. letech 20. století při imisní kalamitě – a to je zalesňování mnohahektarových holin.