Tag Archives: KRNAP
Krkonošské mokřady mají hlavní cenu v Adapterra Awards
Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku získal v soutěži Adapterra Awards 1. místo v kategorii Krajina. Dosud se nám povedlo obnovit vodní režim na 35 lokalitách, na kterých jsme zahradili více než 50 km v minulosti vybudovaných odvodňovacích kanálů. V posledních pěti letech jsme v části Krkonoš „opravili“ zdejší vodní režim, zvýšili jsme zásobu podzemních vod, snížili rychlý odtok v době přívalových dešťů a nastartovali obnovné procesy vzniku mokřadů.
Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Největší expozice o Krkonoších na světě! Tímto přídomkem se pyšní nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš, které se veřejnosti otevře 1. listopadu. Představí návštěvníkům příběh Krkonoš, a to s ohledem na jedinečnou přírodu i ve vztahu k soužití přírody a člověka.
Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?
Vlk je v Krkonoších doma. Od počátku tohoto roku, kdy se vlci začali v Krkonoších intenzivněji objevovat, lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy nám laická veřejnost i naši pracovníci podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků.
Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Správa KRNAP chce již dvanáctým udílením Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku vyzdvihnout konkrétní osobnosti, které svou prací, výkony či občanskými aktivitami představují či představovaly významný přínos pro Krkonošský národní park či Krkonoše jako region. Osobnosti může nominovat kdokoli písemně či e-mailem. Uzávěrka nominací za rok 2021 bude 28. února 2022. Ceny za rok 2021 budou uděleny tradičně ve čtvrtek 21. dubna 2022.
Na mrtvém dřevě stojí živý les
Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je 4× více, než je běžné v ostatních lesích v Česku. Odumírající dřevo, tedy dřevo staré nebo mrtvé, které se postupně rozkládá, je jednou z významných součástí lesního ekosystému. Udržuje v lese život, rozmanitost a činí ho tak samovolně fungujícím celkem se všemi složkami. Stačí se podívat na množství druhů bezobratlých živočichů, které se vyvíjejí na mrtvém dřevě a každému je jasné, že význam mrtvého dřeva je nezpochybnitelný.
