Tag Archives: Krkonoše

Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách

Správa Krkonošského národního parku již druhým rokem v návaznosti na vyhlášení osmi klidových území a s tím souvisejícím vyhrazením cest a tras v těchto územích dočasně uzavírá v termínu od 15. března do 31. května některé cesty nebo jejich úseky z důvodu ochrany proti rušení citlivých druhů živočichů. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP

Správa KRNAP chce již dvanáctým udílením Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku vyzdvihnout konkrétní osobnosti, které svou prací, výkony či občanskými aktivitami představují či představovaly významný přínos pro Krkonošský národní park či Krkonoše jako region. Osobnosti může nominovat kdokoli písemně či e-mailem. Uzávěrka nominací za rok 2021 bude 28. února 2022. Ceny za rok 2021 budou uděleny tradičně ve čtvrtek 21. dubna 2022.

Jak je to s vodou v Krkonoších?

Voda v krajině je téma v posledních letech skloňované snad ve všech pádech. Mokřady, strouhy, vodopády, potoky a řeky se dostávají kvůli postupující klimatické změně a vlivu na lidskou populaci do popředí zájmu. Ačkoliv jsou celkové úhrny srážek meziročně prakticky stejné, dochází k extrémním jevům… Povodně, erozní jevy, zaplavení domů či ohrožení obcí jsou stále častější a intenzivnější.

Těžba dříví v krkonošských lesích

Při pohybu po pěšinách, chodnících a cestách narazí občas návštěvníci Krkonoš na cedule PRÁCE V LESE. To znamená, že na cestě před nimi, pokud není úplně uzavřená, mohou potkat nejrůznější pracovní stroje. Při probíhající těžbě dřeva je velmi nebezpečné se pohybovat v místech, kde se kácí. Respektujte proto pokyny na tabulkách, případně vyznačený nebezpečný prostor.

Záchrana genofondu krkonošského smrku

Koncem 70. let 20. století došlo na území Krkonoš k destrukci lesních ekosystémů kombinovaným působením imisí, klimatických extrémů a biotických škůdců. Vědci, lesníci, ochránci přírody hledali způsoby zachování cenných populací autochtonního smrku. Jednou z možností bylo zakládání generativních matečnic a následně zakládání klonových výsadeb.