Tag Archives: klimatická změna
Může být borovice černá v Čechách perspektivní dřevinou?
Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience ji vědci považují z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.
Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?
Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.
LDF MENDELU se stává centrem výzkumu lesních ekosystémů díky projektu EXCELLENTIA
Pod Lesnickou a dřevařskou fakultou vznikne špičková interdisciplinární výzkumná skupina, která se bude zabývat výzkumem lesních ekosystémů pod vedením předního vědce, profesora Douglase L. Godbolda. Tým bude studovat dopady předpokládaných klimatických scénářů na středoevropské lesy.
Využijme potenciál smrkových mlazin založených v minulosti
Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.
Vědci zkoumají lesní půdy v ČR, aby mohli posoudit dopady probíhající klimatické změny
V důsledku kůrovcové kalamity, která v posledních 10 letech tvrdě postihla Českou republiku a zlikvidovala ve velkém rozsahu smrkové monokultury, bylo vykáceno mnoho lesních porostů. To činí lesní půdu na těchto lokalitách mnohem více citlivou a zranitelnou, což je zvláště závažné v kontextu probíhající klimatické změny, protože zdravé a nepoškozené lesní porosty jsou mimo jiné také stabilními úložišti uhlíku (lesní půda obsahuje asi dvě třetiny celkového uhlíku uloženého v lese).
