Tag Archives: klimatická změna
Nejsou hysterické komentáře o konci pěstování meruněk v Česku zbytečné?
Mnozí klimatologové se v souvislosti s letošním teplým únorem snaží dát do spojení změny v teplotním průběhu některých měsíců s kvetením odrůdy meruňky Velkopavlovická. V souvislosti s možným zmrznutím květů se pak objevují komentáře a scénáře typu konec pěstování meruněk v Česku. Z vědeckého i praktického hlediska to v dlouhodobém horizontu o ničem nesvědčí. Šedesát let sledování počasí stojí proti minimálně 2000 let nejasné historie pěstování meruněk v Evropě, možná i více.
Při přestavbě našich lesů můžeme využít i přirozené obnovy smrku ztepilého
Přirozená i umělá obnova lesa je kritickou fází růstu lesa, během které může docházet ke ztrátě pestrosti porostní druhové skladby. Česká republika patří v Evropě k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů, a to v důsledku intenzivního užívání lesů člověkem. Pro přestavbu našich lesů tak, aby byly pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu, můžeme však využít i přirozené obnovy smrku a jeho jedinečných růstových vlastností a schopností přizpůsobit se změnám prostředí.
Kráva není problém, je součástí klimatické změny
Producenti potravin živočišného původu, respektive chovatelé hospodářských zvířat, jsou poslední dobou neoprávněně označování za jednoho z největších viníků klimatické změny – hlavně pak chovatelé skotu. Jako řešení se zejména v Evropě udává snížení spotřeby masa, a s tím související i omezování chovu hospodářských zvířat, ať už napřímo nebo různými normami či nařízeními. Momentálně jsou vidět hlavně v okolních zemích projevy nespokojenosti s těmito nařízeními – v Nizozemí, Belgii nebo Francii, které nejsou ani zdaleka tak pokojné, jako ty které probíhaly a probíhají u nás. Chov skotu nicméně na životní prostředí nemá zdaleka takový vliv.
Může být borovice černá v Čechách perspektivní dřevinou?
Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience ji vědci považují z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.
Ovlivní klimatická změna druhové složení lesů?
Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.
