Tag Archives: kalamita
Lesy poškozuje kromě kůrovce také vítr a sucho
Vedle biotických škůdců (brouků a hub) poškozují lesy také abiotické vlivy, především vítr a sucho, které úzce souvisejí s průběhem počasí během roku a především jeho extrémními výkyvy. V roce 2022 při porovnání s rokem 2021 stouply v lesích škody větrem o 30 % a škody suchem poklesly o 14 %.
Využijme potenciál smrkových mlazin založených v minulosti
Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.
Zkusme zakládat nové lesy jinak!
Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.
Pomůžou nám při obnově lesů po kalamitě introdukované dřeviny?
Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.
Vědci zkoumají lesní půdy v ČR, aby mohli posoudit dopady probíhající klimatické změny
V důsledku kůrovcové kalamity, která v posledních 10 letech tvrdě postihla Českou republiku a zlikvidovala ve velkém rozsahu smrkové monokultury, bylo vykáceno mnoho lesních porostů. To činí lesní půdu na těchto lokalitách mnohem více citlivou a zranitelnou, což je zvláště závažné v kontextu probíhající klimatické změny, protože zdravé a nepoškozené lesní porosty jsou mimo jiné také stabilními úložišti uhlíku (lesní půda obsahuje asi dvě třetiny celkového uhlíku uloženého v lese).
