Tag Archives: fotopasti

Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvěře před lockdownem a v jeho průběhu

Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb lidí, v jiných byla aktivita lidí v přírodě naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu za pandemie COVID-19 aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká.

Dříví sledují fotopasti a čipy, nejvíce v severních Čechách

Fotopasti a GPS čipy instalovaly Lesy ČR v posledních měsících u skládek dříví. Nejvíce jich je kvůli častějším krádežím v severních Čechách a přibývají další. Veškerá data týkající se protiprávní činnosti podnik předává policii.

Počet vlčích smeček se za rok zvýšil, do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

Populaci rysů společně systematicky sledují tři státy

Největší českou populaci rysů hostí Šumava a její okolí. Většina těchto rysů migruje mezi Českou republikou, Bavorskem i Rakouskem. Tyto tři státy se proto spojily a podepsaly dohodu o dlouhodobé spolupráci na monitoringu těchto šelem. Výsledky pravidelného sledování rysů v celém rozsahu výskytu populace umožní spolehlivě vyhodnotit její stav a přijmout potřebné kroky pro její ochranu. Kromě toho budeme mít díky komplexnímu monitoringu šanci seznámit se s životními osudy jednotlivých zvířat.

Vlci prozkoumávají naši krajinu. Další důkaz je z Vysočiny

Po téměř 190 letech se podařilo doložit výskyt vlka obecného v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Genetická analýza trusu na České zemědělské univerzitě by měla určit původ psovité šelmy. Hnutí DUHA Olomouc a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR získaly informace o pohybu vlka od místního myslivce, jehož fotopast vlka zachytila. Následné stopování v terénu doložilo další pobytové znaky, jako je typická stopní dráha na sněhu a také čerstvý vlčí trus.