Tag Archives: Africký mor prasat

Divočáci versus myslivci, kdo z koho

Početní stavy divokých prasat v naší krajině v posledních desetiletích významně narostly. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota více než jeden jedinec na km2 a trvale roste. V takovém množství se z nich stává klíčový druh, jenž významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev.

Využití psů v boji s africkým morem prasat

Populace divokých prasat je nejvýznamnějším rezervoárem afrického moru prasat (AMP), který ohrožuje produkci prasat domácích a export vepřového masa a výrobků z něj. První výskyt AMP na území ČR byl potvrzen u dvou uhynulých divočáků v katastrálním území Přítluky u Zlína v červnu 2017. Ohnisko se podařilo zlikvidovat, avšak vzhledem k současné situaci v Evropě lze očekávat opětovný výskyt AMP v ČR. Proto se hledají další metody omezení jeho šíření.

Můžeme efektivně bojovat s africkým morem prasat?

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné vysoce infekční virové onemocnění, které se v České republice objevilo v roce 2017 a představuje značné riziko nejenom pro divoká prasata, ale také pro chovy domácích prasat. Virovou nákazu se na území České republiky podařilo v roce 2019 úspěšně vymýtit. S ohledem na alarmující situaci v okolních zemích, zejména v Německu a Polsku, však hrozí nebezpečí opětovného zavlečení.

Jaký vliv má chování divočáků na možné šíření afrického moru prasat?

Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?

Efektivní boj s africkým morem prasat je podmíněn vzájemnou spoluprací

Šíření afrického moru prasat (AMP) v Evropě a možnostem jeho řešení se věnovali na jednání prostřednictvím videa ministr zemědělství Miroslav Toman, německá ministryně výživy a zemědělství Julie Klöcknerová a polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda. Shodně uvítali možnost sdílet své požadavky a také čerpat poznatky z okolních států.