Lesní ochranná služba spustila Kůrovcový monitor: aplikace pomůže lesníkům lépe reagovat na aktivitu lýkožrouta smrkového

Lesní ochranná služba spustila Kůrovcový monitor: aplikace pomůže lesníkům lépe reagovat na aktivitu lýkožrouta smrkového

Lýkožrout smrkový představuje stálou hrozbu pro naše lesy. Letošní abnormálně suchý rok poznamenaný opakovanými vlnami veder znovu ukázal, jak důležité je aktivitu kůrovců nepodcenit a být připraven na jaro příštího roku. Vědci z Lesní ochranné služby, VÚLHM, v. v. i., proto pro praxi vyvinuli a na webových stránkách phenips.e-los.cz zveřejnili aplikaci Kůrovcový monitor, která poskytuje informace o populační dynamice kůrovce v kterémkoli místě České republiky.
CELÝ ČLÁNEK »

Valentýn pro zvířata v nouzi aneb láska v každé kačce

Květiny zvadnou, čokoláda zmizí, ale dobrý skutek zůstane. Letos můžou lidé oslavit Den zamilovaných originálním a smysluplným způsobem – pomoci volně žijícím zvířatům v nouzi. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) nabízí speciální valentýnské certifikáty. Jejich výtěžek přispěje na léčbu, péči a návrat zraněných zvířat zpět do přírody. Zvířecích pacientů je, bohužel, rok od roku více. Vloni padl další smutný rekord.

Vyberte v anketě NEJ dřevostavby Lesů ČR

V anketě, kterou podnik zveřejnil na svém webu, může veřejnost do konce března hlasovat pro NEJ dřevostavby Lesů ČR postavené po roce 2000.

GPS obojky prozrazují detaily rekolonizace střední Evropy vlky

Dvě desítky vlků opatřených GPS obojky poskytly vědcům jedinečný vhled do využívání krajiny tímto vrcholovým predátorem. Článek publikovaný ve vědeckém časopise Wildlife Biology mezinárodním týmem pod vedením zoologů z České zemědělské univerzity v Praze zhodnotil data vlků z několika smeček v šesti oblastech v ČR, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku.

ČZU zakládá centrum pro výzkum biologických invazí v lesích, do kterého se zapojí přední světoví vědci

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) zakládá Forest Invasion Synthesis Centre, Prague (FISC). Toto jedinečné výzkumné centrum, financované ze zdrojů Evropské unie, prohloubí naše poznání ekologie a managementu biologických invazí v lesích.

Vědci usilují o návrat původního smrku ztepilého do Krušných hor

Lesy v Krušných horách byly historicky intenzivně ovlivňovány lidskými zásahy. Ve 2. polovině 20. století zde došlo vlivem průmyslových imisí k velkoplošnému odumírání převážně smrkových porostů a vzniku rozsáhlých holin. Od 90. let 20. stol. se díky odsíření uhelných elektráren imisní situace postupně zlepšovala, takže je i přes některé dodnes přetrvávající nepříznivé důsledky většinou možný návrat k běžnému lesnímu hospodaření.