Lesní ochranná služba spustila Kůrovcový monitor: aplikace pomůže lesníkům lépe reagovat na aktivitu lýkožrouta smrkového

Lesní ochranná služba spustila Kůrovcový monitor: aplikace pomůže lesníkům lépe reagovat na aktivitu lýkožrouta smrkového

Lýkožrout smrkový představuje stálou hrozbu pro naše lesy. Letošní abnormálně suchý rok poznamenaný opakovanými vlnami veder znovu ukázal, jak důležité je aktivitu kůrovců nepodcenit a být připraven na jaro příštího roku. Vědci z Lesní ochranné služby, VÚLHM, v. v. i., proto pro praxi vyvinuli a na webových stránkách phenips.e-los.cz zveřejnili aplikaci Kůrovcový monitor, která poskytuje informace o populační dynamice kůrovce v kterémkoli místě České republiky.
CELÝ ČLÁNEK »

Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně.

Výzkum Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a společnosti SocioFactor ukázal, že soužití lidí a zvířat ve městech není náhodné, ale řídí se jasnými prostorovými, časovými a společenskými zákonitostmi. Analýza více než 150 tisíc snímků z fotopastí, tisíců terénních záznamů a stovek biologických vzorků potvrzuje, že města představují plnohodnotný a systematicky využívaný ekosystém pro desítky druhů volně žijících zvířat.

Obnova a adaptace lesů v evropském měřítku – výstupy z Česka pomáhají ukazovat cestu

Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu ha půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou. Do projektu financovaného v rámci programu EU Horizon 2020 se zapojilo 38 evropských organizací a institucí včetně Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU). Konsorcium společně testovalo a sdílelo nejlepší postupy pro obnovu lesů.

Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík: jednoznačný trend posledních šedesáti let

Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních ploch v Evropě v období let 1960 až 2020. Zjistili také mírný nárůst druhů tolerujících stín.

Poškození lesů abiotickými vlivy bylo vloni nejnižší od roku 2014

Lesy nejen v České republice v posledním desetiletí stále častěji čelí působení vlivu klimatické změny, která oslabuje zdravotní stav a stabilitu porostů. Výmluvným příkladem je doznívající kůrovcová kalamita, v jejíchž chmurných kulisách jsme prožili posledních bezmála deset let. Přesto se situace začíná postupně zlepšovat, o čemž svědčí významný pokles škod. K tomu nám pomohl i o něco příznivější průběh počasí v posledních letech.

Pro naplňování evropského nařízení o obnově přírody je zásadní zajistit plné a dlouhodobé finanční krytí jeho dopadů

Dne 28. dubna 2026 proběhla celostátní konference Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), na které bylo jedním z hlavních témat provádění evropského nařízení o obnově přírody. SVOL se aktivně zapojil do přípravy návrhu Národního plánu obnovy přírody, který aktuálně prochází veřejnou konzultací. Navrhovaná opatření jsou zatím formulována v obecné rovině. Uspokojivé hodnoty jednotlivých lesních indikátorů budou stanoveny až v dalších fázích. Pro realizaci plánu bude rozhodující zajištění dlouhodobého a předvídatelného financování.