Jak mohou drobní vlastníci bojovat s kůrovcem?

Poměrně často se drobným vlastníkům nasazuje psí hlava, že se nestarají o své lesy a jsou zdrojem lokálních problémů. Ale málokdo ví, že státní správa jim svými nařízeními svazuje ruce, seč může, a dělá z nich vlastníky nekompetentní, nezpůsobilé, nesvéprávné starat se zodpovědně o svůj majetek.

Soukromých a obecních lesů nepřesahujících rozlohu 50 ha je celkem přibližně 500 000 ha, tj. asi 20 % z celkové výměry lesů v ČR (cca 150 000 majitelů). Nejvíce malých lesů je v soukromém vlastnictví. Na majetcích do jednoho hektaru hospodaří 77,1 %, na výměře 1,1–2 ha je to 11,6 %, na výměře 2,1–5 ha 8,2 %, na výměře 5,1–10 ha 2 % a, na výměře 10,1–50 ha 0,8 % soukromých vlastníků.

V dnešní hrozivé situaci je jedním z jejich problémů skutečnost, že nemohou ve svém lese sami aplikovat povolené chemické přípravky při hubení kůrovce. Znemožňuje jim to zákon 326/2004 (novela 199/2012) o rostlinolékařské péči.

Většina z nich si běžnou péči o lesní majetek zajišťuje sama, občas s nárazovou výpomocí při těžbě a přibližování dřeva. Odstraňování klestu, zalesňování (sázení), ožínání, prořezávky a další činnosti dělají převážně sami či společnými silami s dalšími rodinnými příslušníky. Na to nepotřebují žádnou speciální kvalifikaci. To však neplatí při používání chemických prostředků v lese. K tomu je potřeba mít speciální osvědčení.

Jedním za základních prostředků boje s kůrovcem je asanace pokáceného dříví chemickými přípravky, které kůrovce kontaktním způsobem zahubí. A tady právě vyvstává pro drobného vlastníka velký problém. Podle zmíněného zákona nesmí sám jako osoba nezpůsobilá (neproškolená) nakupovat, manipulovat, osobně aplikovat povolené chemické přípravky, používat je při asanaci, ani na jeden pokácený kůrovcový strom ve vlastním lese, aby nepoškodil životní prostředí. Přestože tedy kůrovce včas odhalí, může se jen dívat, jak brouček letí k sousedům. Protože pravděpodobně v dnešní mimořádné situaci nesežene včas kvalifikovanou osobu, která mu napadené kůrovcové dříví odborně ošetří nějakým chemickým přípravkem. Ještě mu zbývá možnost rychle kontaktovat odborného lesního hospodáře a řešit asanaci s ním, nebo napadené dříví ručně odkornit.

V době, kdy hrozí velké nebezpečí z prodlení, kdy rozhodují řádově hodiny a dny, zda kůrovec vylétne, je takové nařízení obzvlášť absurdní. S ohledem na situaci v lesích není proto jasné, proč by gramotný vlastník lesa, který si přečte návod, nemohl ve svém lese aplikovat malé množství povoleného chemického přípravku. Rozhodně tím žádnou velkou škodu na životním prostředí neudělá. Rozsah dopadu jeho aplikace chemického přípravku na přírodu je nepatrný a včasným zásahem toho rozhodně více zachrání.

Státní správa by proto měla urychleně udělit drobným vlastníkům lesů dočasnou výjimku na osobní aplikaci chemických přípravků při zvládání kalamitní situace v jejich lese. Do budoucna pak organizovat jejich praktická školení tak, aby jim mohlo být uděleno osvědčení o odborné způsobilosti.

Současný stav je takový, že vlastník lesa si může koupit pouze přípravky, které nejsou označeny jako přípravky určené pro profesionální použití. Ze současných povolených přípravků je to insekticid Forester. Bez osvědčení alespoň 1. stupně jej však může použít pouze na svých veřejně nepřístupných pozemcích (např. oplocená zahrada), nikoliv v lese. Nebo vlastník bez osvědčení může použít Forester ve vlastním lese, pokud s žádnou komoditou z lesa neobchoduje a používá vše (dřevo, klest, aj.) pro vlastní potřebu, což je také pro praxi nevyužitelné. Navíc výrobci často záměrně využívají označení prostředků pro profesionální použití, neboť na balení pak nemusejí používat piktogramy pro nevidomé. Přísná pravidla pro práci s přípravky na ochranu rostlin prosazuje zejména Ministerstvo zdravotnictví.

Ing. Jan Řezáč, Chlumec nad Cidlinou

Foto: Likvidace kůrovce na Libavé v roce 2016, VLS, autor Jan Lubojacký