Tag Archives: sucho
Po kůrovci nejvíce poškozuje lesy vítr, škody ale meziročně poklesly
V České republice byl rok 2023 vyhodnocen jako nejteplejší za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření. Průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než platný klimatický normál (tedy průměr za roky 1991–2020). Vzhledem k vývoji vegetace a zdravotního stavu lesů lze však rok 2023 hodnotit jako spíše příznivý. Může za to především celkově nadprůměrné množství srážek (732 mm), které představuje 107 % ročního klimatického normálu. Dobrou zprávou je, že vítr, sucho, sníh a další abiotické vlivy poškozovaly lesy výrazně méně než v předchozích letech.
Lesy poškozuje kromě kůrovce také vítr a sucho
Vedle biotických škůdců (brouků a hub) poškozují lesy také abiotické vlivy, především vítr a sucho, které úzce souvisejí s průběhem počasí během roku a především jeho extrémními výkyvy. V roce 2022 při porovnání s rokem 2021 stouply v lesích škody větrem o 30 % a škody suchem poklesly o 14 %.
Pomůžeme malým stromečkům růst v novém lese
Lesní ekosystémy střední Evropy jsou stále častěji negativně ovlivňovány dlouhými periodami sucha, v jejichž důsledku začala v posledních letech bezprecedentní kůrovcová kalamita. Kombinace těchto faktorů vedla ke vzniku rozsáhlých holin, které bude nutné postupně obnovovat.
Využijme potenciál smrkových mlazin založených v minulosti
Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.
Klimatické faktory limitují růst smrku
Přestože v posledních letech v našich lesích ubývá smrku ztepilého, má stále vysoký podíl – 43 %, přitom jeho přirozené zastoupení činilo asi 11 %. Smrk se v ČR původně vyskytoval převážně v horských polohách, v nižších polohách byl zastoupen v menší míře na podmáčených, lužních a rašelinných stanovištích a v inverzních polohách. V současnosti se však velká část smrkových porostů nachází mimo své ekologické optimum, v nadmořské výšce 400–700 m.
