Tag Archives: sucho

Vědci identifikovali topoly odolné vůči suchu

Významným úkolem lesnické vědy v současnosti je nalezení jedinců lesních dřevin odolných vůči suchu, a to v rámci jednotlivých druhů a jejich populací. Mezi jedinci jednoho druhu domácích dřevin, ať už jde o smrk, jedli, buk, topol, lípu či jiné, existují významné rozdíly ve schopnosti snášet sucho. Proto je nezbytné najít způsob, jak jedince vykazující toleranci k podmínkám sucha identifikovat. Vědci usilovně hledají geny, které řídí strategii stromů při reakci na stres suchem.

Jaká budoucnost čeká borové lesy?

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky.

Citlivost douglasky tisolisté k suchu stoupá

Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.

Jak vítr, sucho a sníh poškozovaly lesy v roce 2019

Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu.

Ministerstvo zemědělství chce přebudovat meliorace tak, aby zadržovaly vodu pro období sucha

Pozemkové úpravy, závlahy a odvodnění, ochranu půdy a její monitoring řeší Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030. Materiál, který nechalo zpracovat Ministerstvo zemědělství (MZe), je souhrnem opatření, která MZe v příštích 10 letech uskuteční prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, dá MZe k diskusi.