Tag Archives: jedle bělokorá

Jak úspěšně navrátit jedli bělokorou do našich lesů?

Probíhající globální klimatická změna a její významné dopady na lesní ekosystémy nás nutí hledat inovativní přístupy k udržitelnému lesnictví. Jednou z klíčových dřevin, která může hrát významnou roli v adaptaci lesních porostů na nové klimatické podmínky, je jedle bělokorá.

I jedle bělokorá má své kůrovce

Středoevropské jehličnaté lesy čelí zvýšenému tlaku biotických škodlivých činitelů, v posledních letech zejména podkorního a dřevního hmyzu. Důsledkem je oslabení až rozpad porostů zejména smrku ztepilého a borovice lesní, neboť tyto dřeviny patří mezi dominantně zastoupené jehličnany. Jedli bělokoré se dosud nevěnovalo příliš pozornosti. Její zastoupení v lesích je pouze 1,2 %, avšak předpokládané přirozené zastoupení činilo cca 20 % a doporučené zastoupení dosahuje 8 %.

Jak je to s „pionýrským charakterem“ jedle bělokoré

Jedle bělokorá byla v minulosti významnou dřevinou našich lesů. Avšak vlivem řady faktorů její zastoupení postupně klesalo až na současných 1,2 %. V dospělých porostech se jedle uchovala především tam, kde byly méně příznivé podmínky pro zavádění smrku, případně tam, kde výsadba smrku byla limitována vlastnickými poměry, například v družstevních či selských lesích.

Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů

Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami.

Jaké provenience jedle bělokoré patří do našich lesů? Nejlepší jsou domácí, nejméně vhodné apeninské a pyrenejské.

Ne každý jedinec jedle bělokoré se hodí do přírodních podmínek v České republice. Různé provenience jednoho druhu dřeviny z různých oblastí areálu přirozeného rozšíření mají odlišné adaptační schopnosti a různé nároky na nové prostředí, do něhož jsou vysazeny.