Podle jihočeské hejtmanky národní park nezasahuje proti kůrovci. Správa NP Šumava to odmítá
Kůrovec ohrožuje i německé a rakouské lesy, shodla se mezinárodní pracovní skupina vytvořená ke kůrovcové kalamitě na Šumavě a v příhraničí, která řešila krizovou situaci na setkání v bavorském Freyungu. Zástupci Rakouska a Německa vyzvali českou stranu, aby na Šumavě zasahovala proti kůrovci mnohem razantněji. Apel zazněl i směrem k vládám všech tří zemí, aby pomohly vlastníkům soukromých lesů v jejich náročném boji s kůrovcem, především podporou odstraňování zasaženého dřeva z lesa. Jihočeský kraj ve svém prohlášení uvádí, že Národní park Šumava odmítá jakýkoliv zásah proti kůrovci. Správa národního parku se proti tomu ohrazuje: „zasahujeme proti kůrovci na třech čtvrtinách svého území.“
„Zápas s kůrovcem prohráváme, ačkoli Jihočeský kraj dělá maximum pro to, aby skóre otočil. Těžko můžeme bojovat proti kalamitě, když národní park Šumava, který zaujímá velkou část postiženého území, odmítá jakýkoli zásah. Kůrovec se šíří ve stále větším množství. Je nebezpečím pro všechny lesy v okolí národního parku Šumava. Přesvědčí nás o tom pohled ze silnice na Strážný,“ říká hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.
„Zcela se ohrazujeme proti tvrzení paní hejtmanky, že Národní park Šumava odmítá jakýkoli zásah proti kůrovci. Správa NP zasahuje proti kůrovci na třech čtvrtinách svého území! A Radvanovický hřbet, který je vidět ze silnice na Strážný, patří k té jedné čtvrtině, kde se zásahy neprovádějí. Nejde o území nepřístupné a doporučujeme každému, aby toto místo navštívil. Uvidí pod odumírajícími smrky nový smíšený les, uvidí smrky, které přežily gradaci a společně s buky jedlemi tvoří nosnou kostru budoucího přírodního lesa. Uvidí ale také paseky, které kolem tohoto chrámu přírody způsobujeme těžbou kůrovcem napadených smrků ve smrčinách obklopujících toto krásné území.“ oponují zástupci NP Šumava.
Jihočeský kraj dále píše: V Německu a Rakousku jsou stromy napadené kůrovcem pokáceny a odklizeny co nejdříve, tak aby lýkožrout neměl čas infikovat okolní stromy. Rada NP Šumava naproti tomu schválila od roku 2020 novou zonaci, která může ve výsledku znamenat rozšíření bezzásahových zón na 52,3 procenta jeho území.„Až se tak stane, ztratíme nad kůrovcem kontrolu úplně. Kůrovec dnes už není jen lokálním tématem, ale je třeba ho řešit na evropské úrovni. My se musíme pokusit zachránit alespoň ten poslední zbytek, který máme. Národní park nutně potřebuje plán péče s výhledem na několik dalších desítek let. Sucho, se kterým se potýkáme, bude mít dopad na změnu celého ekosystému. Přitom les je v boji proti suchu klíčovým prvkem. My musíme myslet minimálně 70 až 80 let dopředu,“ vysvětluje hejtmanka Stráská.
Ministerstvo životního prostředí má posoudit stanovisko Rady NP Šumava, kterým by se rozšířily bezzásahové zóny na většině jeho území na 15 let. Jihočeský kraj, zástupci Kraje Vysočina i zahraniční partneři se dohodli na společném postupu a budou apelovat na vlády svých zemí, aby přikročily k razantnějším opatřením proti kůrovci, suchu a změnám klimatu.
„Je nutno zdůraznit, že v Radě NP Šumava dohodnutá zonace neznamená automatické rozšíření bezzásahových zón. Naopak! Zonace je navržena tak, aby na dalších 15 let konzervovala současné rozložení způsobu hospodaření s tím, že zajistí dostatečné ochranné pásmo na okrajích NP, které by trvale zabránilo šíření kůrovce z NP Šumava do okolí. Paní hejtmanka svým bojem proti zonaci jen komplikuje včasné naplnění této ideje. A ano, Správa NP Šumava myslí na 70 až 100 let dopředu. A proto postupuje v přípravě zonace rozvážně a pomalými a nerizikovými kroky. Boj proti gradaci kůrovce dnes probíhá jinde než na Šumavě,“ reaguje na to Správa NP Šumava.
Jak také stojí v reakci na článek Jihočeského kraje, Správa NP Šumava především považuje za podivné, že paní hejtmanka nepřizvala do pracovní skupiny žádného zástupce Správy NP Šumava, ani MŽP, ale ani Národního parku Bavorský les. “ Nejsou v ní ani zástupci bavorských státních lesů. A to už proběhla dvě zasedání pracovní skupiny. Dělá to dojem, že v pracovní skupině nejde o řešení problémů, ale o halasné označování „viníka“. Dnes je ale každému zřejmé, že za kůrovcovou kalamitu v Jihočeském kraji nemůže Národní park Šumava, ale sucho a neschopnost vlastníků lesů a dodavatelských firem reagovat na rychlé změny ekosystémů,“ uvádí Správa NP Šumava.
Zdroje: Jihočeský kraj
Ilustrační foto z NP Šumava: 123 RF, autorské právo http://cz.123rf.com/profile_verastuchelova