LES
AKTUÁLNĚ

Mezinárodní konferenci Vlk v roce 2018 pořádanou Českomoravskou mysliveckou jednotou hostil 30. října 2018 krajský úřad v Liberci. Z vystoupení hostů napříč názorovým spektrem od myslivců, přes zemědělce až po ochránce přírody vyplynulo především, že Česká republika by měla začít intenzivně pracovat na racionálním plánu péče o vlka.

Z vystoupení jednotlivých řečníků v průběhu konference vyplynulo, že nutnost přípravy racionálního plánu péče o vlka cítí s výjimkou ochránců přírody všechny zainteresované strany. Ochráncům přírody současný zakonzervovaný stav faktické absolutní ochrany vlka pochopitelně z ideologických důvodů vyhovuje. Jakýkoli plán péče o vlka by pro ně byl zhoršením stávající situace. K hledání kompromisu či konsensu mezi všemi zúčastněnými stranami ve svém vystoupení vyzýval především Vladimír Antal ze Státní ochrany přírody Slovenské republiky, kde se po pěti letech nesouladu vydali právě cestou dialogu zájmových skupin a státní správy.

Své zklamání z chladného přístupu k přípravě plánu péče a především praktické každodenní důvody pro management vlka vysvětlil starosta obce Vernéřovice a především chovatel ovcí Tomáš Havrlant. Dle jeho názoru ochránci přírody počet vlků v české krajině podhodnocují, aby tím otupili snahy zavést aktivní management. Tato snaha je však dvojsečná, neboť podhodnocování počtu vlků znamená, že každý z přiznaných jedinců by v posledních třech letech měl na svědomí více než sedm desítek hospodářských zvířat.

Podle názoru starosty Havrlanta je adorace vlka v české krajině podložena pouze ideologicky. Člověk s neřízeným počtem vlků v naší krajině nemůže koexistovat – nekoexistovali ani v minulosti, kdy české země vlkům nabízely mnohem více životního prostoru než v současnosti. Z pohledu chovatele ovcí konstatoval, že opatření pro ochranu stád (ploty, psi) jsou neúčinná. Funkční je pouze důsledné každodenní zavírání stáda, které však znemožňuje optimální hospodaření (pastva, chovatelské záměry apod.). Na fotkách trofejí srnců ulovených vlky ve „své“ honitbě také starosta Havrlant doložil, že oběťmi vlků nejsou výlučně slabé kusy, jak někdy příznivci vlků tvrdí. To ve svém vystoupení na základě myslivecké praxe potvrdil i jednatel ČMMJ Miloš Fischer.

Snahu o racionální přístup k vlkovi na Ministerstvu životního prostředí potvrdil jeho zástupce, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Jan Šíma. Cílem jeho ministerstva není vlka zachraňovat, ale připravit postup na ochranu i zajištění socioekonomické udržitelnosti vlka. Připravovaný plán péče řeší náhrady škod, preventivní opatření, nakládání s nápadnými jedinci, průchodnost krajiny i například kvalitu vlčí populace či edukaci veřejnosti. Pokouší se najít kompromis mezi zachováním životaschopné populace a odstraněním vadných jedinců. MŽP zároveň navrhuje vytvoření týmu, který bude schopen reagovat na přesuny vlků (a velkých šelem obecně) mezi honitbami.

V diskuzní části konference vystoupil docent Pavel Hulva z Karlovy univerzity, který prezentoval aktuální výsledky zkoumání vlčice odchycené v létě v Krkonoších. Je vysoce pravděpodobné, že toto zvíře bylo chováno v zajetí. V jeho těle byly nalezeny protilátky proti vzteklině, které nepocházely z prodělané infekce ani očkování lišek návnadami. Jediným možným vysvětlením tak je, že vlčice byla naočkována injekční vakcínou v zajetí. Tuto domněnku potvrzuje i fakt, že ve volnosti i v zajetí se chovala klidně v přítomnosti lidí.

Českomoravská myslivecká jednota intenzivně pracuje na formulaci svých připomínek k návrhu plánu péče o vlka. Přestože v současné době se názorové rozdíly zdají být obrovské a plán péče v nedohlednu, budeme se snažit dosáhnout shody s ostatními zainteresovanými stranami tak, aby výsledný plán byl rozumný nejen ve vztahu k mysliveckému hospodaření s ostatní zvěří, ale především ve vztahu ke společnému životu člověka a vlka v kulturní krajině.

Jednatel ČMMJ Miloš Fischer ve svém příspěvku prezentoval požadavky, které ČMMJ na připravovaný plán péče vznáší: Požadujeme důslednou evidenci veškerých chovů vlků, kterou sice nařizuje zákon, reálně ale nefunguje. Dále požadujeme vypracování konkrétního a podrobného krizového plánu pro případ, že s vlky nastanou problémy (například odstranění problémového chování některých jedinců vlka). A konečně požadujeme stanovení zón, v nichž bude vlk stoprocentně chráněn, mimo ně pak budou moci být případné problémy s vlky řešeny pružně.

Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota

Ilustrační foto: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_inahwen