LES
AKTUÁLNĚ

Pozemkové úpravy, závlahy a odvodnění, ochranu půdy a její monitoring řeší Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030. Materiál, který nechalo zpracovat Ministerstvo zemědělství (MZe), je souhrnem opatření, která MZe v příštích 10 letech uskuteční prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, dá MZe k diskusi.

V poslední době je téma meliorací hodně diskutované a zemědělci jsou napadáni, že takto zbytečně odvodňují naši krajinu. V České republice jsou meliorace na zhruba 1,2 milionu hektarů, z toho ovšem 500 tisíc hektarů bylo vybudováno před rokem 1945. Není to tedy tak, že by dnes zemědělci krajinu odvodňovali. Tam, kde už meliorace jsou, musí se prověřit jejich funkčnost a upravit je tak, aby se snížilo nežádoucí odvodňování krajiny,“

V příštích deseti letech proto bude MZe na základě studie postupovat a veškerá opatření koordinovat. Půjde především o pozemkové úpravy, kterých by se mělo ročně udělat 150. Celkové náklady na všechna opatření na zmíněných deset let budou zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech. Při pozemkových úpravách se bude také posuzovat vodní bilance konkrétních pozemků a opatření upravovat tak, aby voda zůstala tam, kde je jí zapotřebí.

Prostřednictvím pozemkových úpravy je možné řešit retenci, akumulaci, jakost povrchových vod v krajině, protierozní opatření a zvyšování biodiverzity, ale i problematiku hydromeliorací. SPÚ i VÚMOP budou řešit problematiku odvodnění, zejména budou dělat digitální podobu evidence hydromeliorací, která není nebo neodpovídá skutečnosti, a posoudí vodní bilanci na konkrétní pozemky a lokality.

Odstraňování částí stávajících systémů je finančně nákladná varianta a hodí se jen tam, kde není systém funkční nebo tam neměl být zřízen. Kde to půjde, bude se s těmito existujícími systémy pracovat a budou přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin.

Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody, bude pro následující období prioritou akumulace vody, tedy její dlouhodobé zadržení, a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav bude i návrh zabezpečení zdroje závlahové vody. Jedním z plánovaných inovativních postupů v pozemkových úpravách je zahrnutí systémů zemědělského odvodnění do jejich řešení. Předpokládá se, že se proces pozemkových úprav rozšíří o zajištění dostupné projektové dokumentace a prostřednictvím dálkového průzkumu země se zmapuje skutečný rozsah a umístění odvodňovacích zařízení, posoudí technický stav, vyhodnotí potřebnost a v případě potřeby se navrhne opatření.

Pro ověření a zhodnocení přínosů a rizik jsou vytipována čtyři pilotní území. Jde o lokality na Pardubicku, zpracování již probíhá v katastrálním území Horní Roveň, Dolní Roveň a Prachovice, připravuje se katastrální území Chornice.

Pro zemědělské hospodaření je významná také modernizace stávajících závlahových soustav a jejich rozšiřování do dalších oblastí. V současné době je na SPÚ před dokončením „Studie proveditelnosti závlahové soustavy Hustopečsko“. V případě realizace závlahových soustav v této lokalitě by mohlo být zavlažováno až zhruba 9500 hektarů zemědělské půdy, což je v jedné z nejsušších oblastí ČR z pohledu zemědělského hospodaření zásadní.

Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva zemědělství ČR, http://eagri.cz/public/web/mze/

Ilustrační foto: zemědělská krajina na Kutnohorsku, archiv VÚLHM, v. v. i.