Lesní historickou kapli opravily na Jetřichovicku Lesy ČR

12.1.2026 Aktuality, Lesnictví

Kromě lesních pozemků, nádrží i drobných vodních toků spravují Lesy České republiky taky menší sakrální stavby. Jako například historickou výklenkovou kapli svatého Prokopa Kaplička sv. Prokopa (Výklenková kaple, kaplička) • Mapy.com u Kostelní stezky z Rynartic do Jetřichovic v severních Čechách vysvěcenou v roce 1886.

Opravu její střechy a fasády za 70 tisíc korun v prosinci dokončila Lesní správa Rumburk. „Břidličnou střechu jsme bohužel nezachránili, ale zvolili jsme esteticky plnohodnotnou náhradu v podobě tašek bobrovek,“ říká technik stavebních investic Josef Kadlec ze severočeského Oblastního ředitelství podniku s tím, že se vždy při obdobném projektu postupuje s ohledem na krajinu i historii stavby. Právě o ní se dočteme v knize Tulákům Jetřichovicka:

Příběh kapličky začal děsivou bouří, která v Rynarticích propukla kolem půlnoci ze 3. na 4. července roku 1799. Jeden z mnoha blesků zasáhl dům čp. 63, ve kterém bydlel Franz Dallewitz. Dům shořel do základů. Tkadlec při požáru přišel nejen o dům, ale i o uložené zboží, své i dalších lidí.

Druhého dne, na svátek sv. Prokopa, se otřesení osadníci vydali na děkovnou pouť do jetřichovického kostela, poděkovat Bohu, že přežili. Houf farníků se vydal Kostelní stezkou a nevědomky založil novou tradici, každoroční oslavy dne zaslíbení.

Na strom u stezky pověsil majitel pozemku Wenzel Clar, obchodník z čp. 32, obraz svatého Prokopa. Pod postavou světce s ďáblíkem na řetěze, kterého si řeholník zapřáhl při obdělávání pole, byl nápis „Heilige Procopius bitte für uns! (Svatý Prokope, pros za nás). Malbu o rozměrech 60×40 cm chránila před nečasem plechová stříška a stálo tu pohodlné dřevěné klekátko.

Roku 1886 se odhodlali Rynartičtí k důstojnému přebudování místa. Starý obraz odputoval na Überschaar za lesovnu čp. 16 a na jeho místě vyrostla malá zděná kaple, pokrytá břidlicí. Ze štukového medailonku ve štítu hleděl na věřící Beránek Boží a uvnitř na stěně visel nový obraz od Franze Antona Grohmanna z Jetřichovic. Zápis ve farní pamětní knize kousavě zhodnotil výsledek „Provedení malby bylo, bohužel, zadáno malíři pokojů…

Obec požádala faráře o vysvěcení, ale rozhodnutí nebylo v jeho kompetenci – svolení musela vydat biskupská konsistoř v Litoměřicích. Kladná odpověď doputovala faráři po svaté Ludmile, obec se pak ještě musela zavázat, že se o kapli bude na věčné časy starat. Protokol byl sepsán 26. září a uložen do kostelní pokladny.

Vysvěcení bylo stanoveno na 10. října 1886 (spolu s nedalekou Vaterovou skalní kaplí Ecce homo). Obřad vykonal páter Ludwig Schön. Kaple byla určena pouze pro pobožnosti, nikoli pro mše.