Jaká budoucnost čeká borové lesy?

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky.

V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %). Za poslední dekádu se však zastoupení borovice snížilo o 1,4 % (31 tis. ha).

Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně. Z hlediska obnovy borových porostů je také významná situace s produkcí semenného materiálu. Borovice v posledním období plodí podprůměrně a v nejbližších letech bude nutné zajistit sběr osiva.

Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby. Správci a majitelé lesů budou muset na tuto skutečnost reagovat, přičemž je zřejmé, že používané pěstební postupy při obnově a výchově borových porostů nebudou vždy dostačující.

Foto: přirozená obnova borovice vedle porostu a pod ponechanými výstavky po přípravě půdy naoráním; Městské lesy Hradec Králové; archiv VÚLHM

Odborníci z Výzkumné stanice Opočno proto shromáždili nové poznatky pěstebního výzkumu borových porostů, zjištěné v našich podmínkách či v obdobných lokalitách v zahraničí, které mohou pomoci při řešení současné situace v borových oblastech.

Například borovice lesní se dlouhodobě zdála být odolná vůči suchu díky své široké ekologické amplitudě a schopnosti růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalních ostrožnách z nejrůznějších hornin.

V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek. Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům, včetně napadení jmelím.

Foto: využití harvestorové technologie při podrostním obnovním způsobu na přirozených borových stanovištích, autor Václav Štícha

Ovlivňování zdravotního stavu mladých lesů pomocí pěstebních zásahů je efektivní či pozitivní tehdy, pokud vede ke zlepšení přírůstu a vitality dřevin po jejich provedení.

Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Například kořenový systém borovice se ve směsi s dubem vyvíjí lépe než v čistém boru a to může mít vliv na dominantní postavení borovice v porostních směsích.

Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Snížení zakmenění porostu také výraznou měrou zlepšuje znovuobnovení tloušťkového přírůstu po přísušku, a to díky zvýšené dostupnosti vody v půdním profilu.

Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %. To se projevilo i ve vlhkosti půdy pod sledovanými porosty, která byla až šest let v povrchové vrstvě ca o 20–30 % vyšší pod porostem s výchovou ve srovnání s kontrolou bez zásahu.

Foto: příklad přestavby borové monokultury na smíšený les, archiv VÚLHM

Z aktuálních doporučení pro pěstování borových porostů lze vyzdvihnout:

  • Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. Na některých stanovištích lze využít i přirozenou obnovu pod clonou mateřského porostu.
  • Při obnovních těžbách se bude diferencovaně přistupovat k možnosti využití těžebních zbytků a následné přípravy půdy, zejména v podmínkách chudých a kyselých stanovišť nižších poloh.
  • V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu. Přímo pro stanoviště ohrožovaná suchem jsou zpracována kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní.
  • Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů. Diferencovaně, podle stanovišť, kde je borovice pěstována, lze využít ke smíšení různé druhy dřevin s meliorační a zpevňující účinností.
  • Mají-li nově zakládané porosty s převahou borovice plnit všechny požadované funkce (včetně funkce produkční), musí vznikat v dostatečné hustotě a musí jim být věnována náležitá péče již v době před prvními výchovnými zásahy.
  • Navazující výchova porostů s borovicí lesní je důležitá zejména u prvních zásahů, které mají největší efekt na zlepšení růstových podmínek.

Více informací o budoucnosti borových lesů můžete získat ve Zpravodaji ochrany lesa 2020, který je ke stažení zde.

Kontakt: Ing. Jiří Novák Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Jakub Černý, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: novak@vulhmop.cz

Úvodní foto: Měřící výzkumné zařízení v borových lesích u Hradce Králové, archiv VÚLHM

Certifikované metodiky věnované problematice pěstování porostů borovice lesní

Na webových stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti je možno nalézt a stáhnout si celou řadu certifikovaných metodik věnovaných problematice pěstování borovice lesní, a to zde.

LP 2018/4: Pěstební a ekonomické aspekty clonné obnovy borovice lesní

LP 2018/15: Metodika přeměny a přestavby borových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů

LP 2017/09: Ekologicky orientované pěstování borových porostů v podmínkách nižších až středních poloh

LP 2017/12: Pěstební postupy pro borové porosty 1. a 2. lesního vegetačního stupně

LP 2016/17: Doporučené postupy pro využívání těžebních zbytků, přípravu půdy a obnovu borových porostů v podmínkách kyselých a chudých stanovišť nižších poloh

LP 2016/18: Metody stanovení množství nadzemní biomasy borovice lesní

LP 2013/05: Výchova porostů borovice lesní

LP 2013/07: Pěstební opatření k udržení kvality borových mlazin

LP 2012/06: Kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní pro stanoviště ohrožovaná suchem