Jak podpořit životaschopnost populací tetřívka obecného v České republice

Počet tetřívků obecných v České republice dlouhodobě výrazně klesá. Tento trend je zapříčiněn mnoha faktory, mezi které patří snižování hnízdní úspěšnosti, nárůst mortality mladých i dospělých jedinců, negativní změny charakteru stanovišť, nárůst populací původních i nepůvodních predátorů, turistika, působení globální klimatické změny a další vlivy. Jedním z nejpodstatnějších je v našich podmínkách postupné mizení vhodných biotopů. Tetřívek je zařazen mezi druhy silně ohrožené.

Ve vybraných oblastech s výskytem tetřívka obecného v České republice sice postupně dochází k úpravám stanovišť, avšak tyto změny jsou velmi pozvolné a lokální a jejich případný dopad na početnost bude možné pozorovat až se značným časovým odstupem. V některých oblastech mohou být tyto pozitivní a cílené úpravy biotopů realizovány již příliš pozdě.

Mohou tak nastat situace, kdy se již nepodaří zvrátit klesající trend snižující se početnosti tetřívků v oddělených subpopulacích. Proto je bezpodmínečně nutné tato managementová opatření realizovat bez zbytečných odkladů tak, aby se podařilo tento silně ohrožený druh v české přírodě zachovat i pro budoucí generace.

Výzkumu tetřívka obecného se věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., kteří pro praxi připravili publikaci Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívka obecného.

Metodiku zpracovali v rámci řešení projektu „Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku“, podpořeného Technologickou agenturou České republiky (TH04030524).

Foto: Králický Sněžník, autor Jan Řezáč

Pokles početnosti tetřívka byl v západní Evropě pozorován již od poloviny 19. století. Tento trend pokračuje na velké části areálu dodnes. Značné zrychlení poklesu je pak dokumentováno od 70. let minulého století. Z řady států druh již prakticky vymizel (např. Dánsko).

Trvalý úbytek koreluje se zmenšováním obývaného území na jihu, západu i ve středu Evropy a urychluje zánik izolovaných populací. V posledních desetiletích se populační pokles začíná projevovat i v severských zemích, ve kterých byla populace dříve stabilní.

Celkový počet tetřívků v Evropě (bez Ruska) byl odhadnut na 450 000– 800 000 párů, z toho 80 % ve Skandinávii. V České republice byl v letech 1973–1977 celkový stav odhadnut na 2500–4500 kohoutů, v období 1985–1989 na 1100–2200 a v roce 2000 na 1000 kohoutů.

Tetřívčí populace v České republice je od ostatních populací nacházejících se ve střední Evropě izolovaná a jednotlivé populace v pohořích jsou relativně malé. V roce 2010 bylo na území ČR hlášeno 692 tetřívků a v roce 2021 se udává početnost 504 jedinců tetřívka obecného.

Foto: tetřívek obecný

K obecně známým důvodům poklesu počtů tetřívka patří úbytek vhodných stanovišť, který byl v minulosti způsoben zejména vysušováním původně vhodných území, těžbou rašelinišť, rozoráváním luk, zalesňováním cenných bezlesých oblastí, zvýšením intenzifikace zemědělství spojeným s nadměrným používáním látek určených na ochranu rostlin a hnojiv.

Zásadní změny prodělává lesnický sektor, v němž je patrný nárůst intenzifikace hospodaření, což lesním kurům neprospívá.

K zarůstání dříve otevřených ploch dochází také celkovým znečištěním ovzduší včetně nadměrného přísunu dusíku do prostředí, což negativně ovlivňuje ekosystémy agresivním růstem konkurenčně silných travin na úkor pro tetřívka vhodných druhů, jako jsou brusnicovité.

Nezanedbatelným faktorem jsou narůstající turistické a rekreační aktivity. Negativní roli hrají i vysoké stavy predátorů, především lišky obecné, kunovitých šelem, krkavce velkého a prasete divokého.

Foto: typická krajina Doupovských hor, vhodný biotop pro tetřívka, archiv VÚLHM

Doporučení vědců, sumarizovaná ve zpracované metodice, cílí na realizaci úprav lesního prostředí v místech s přežívající fragmentovanou populací tetřívka obecného na území České republiky. Opatření jsou pojata komplexně tak, aby zahrnovala převážnou část faktorů, ovlivňujících přežívání tetřívka obecného, a to jak kuřat, tak adultních a subadultních jedinců.

Dlouhodobý klesající trend početnosti tetřívka napovídá, že pokud nedojde k nápravě, můžeme očekávat jeho ústup z našeho území v příštích několika desetiletích. Nacházíme se tedy v bodě, který může znamenat zlomový okamžik a případné zachování či nevratné vymizení tohoto klenotu naší přírody.

Foto: kuřátka tetřívka obecného, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_ornitolog82

Metodika proto popisuje jednotlivé příčiny úbytku tetřívka obecného, na které reaguje konkrétními opatřeními lesnického a mysliveckého managementu, včetně dalších aspektů ochrany přírody.

Návrhy jsou popsány v co nejširším pojetí, které bude mít v případě uskutečnění dopad nejenom na populaci tetřívka, ale na celkovou biodiverzitu horských a podhorských stanovišť.

Předložená metodika, zaměřená na možnosti managementu lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře a stabilizaci zbytkových populací tetřívka obecného je unikátní svým pojetím, které kombinuje poznatky z oblasti výzkumu a nabízí jejich možné uplatnění v praxi.

Foto: biotop tetřívka na Králickém Sněžníku, autor Jan Řezáč

Samotné zpracování možností úprav lesního prostředí je rozděleno dle stanovištních nároků tetřívka v průběhu roku, které se v různých ročních obdobích mění.

Vědci kladou důraz na management stanovišť ve vztahu k průběhu toku, následnému vyhnízdění a přežívání kuřat, což se ukazuje jako zásadní faktor trvalé udržitelnosti fragmentovaných subpopulací.

Pouze cílený management všech zmiňovaných faktorů může v dlouhodobém horizontu zajistit zachování tetřívka obecného v naší přírodě a zabránit jeho úplnému vymizení.

Foto: hnízdo tetřívka obecného, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_ornitolog82

Metodika vznikla v rámci řešení projektu „Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku“, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TH04030524).

Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívka obecného je ke stažení zde.

Autoři metodiky: Ing. Jan Cukor, Ph.D., Ing. František Havránek, CSc., Ing. Lucie Hambálková, Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D., prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., e-mail: cukor@vulhm.cz

Připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

Úvodní foto: souboj tetřívků, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_surz