Červen – měsíc myslivosti
V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí.
Úroveň myslivosti je samozřejmě taková, jaká je úroveň celé společnosti.
Stejně jako v jiných stavovských skupinách koresponduje s ekonomickou i kulturně společenskou situací. Nemůžeme se pak divit, že také v myslivosti mnohde převažují negativní mezilidské vztahy s nedostatkem vzájemného porozumění a chuti naslouchat jeden druhému.
Byť v názvu stojí myslivost a ochrana přírody zcela logicky vedle sebe v jednom šiku, rozpory zejména s nevládními organizacemi a všemožnými rádoby ekologickými spolky narůstají a pomyslné nůžky se stále více rozevírají. Část ochranářů se chová militantně, antimyslivecky, zneužívá emocí a neznalosti laické veřejnosti. Nejednou prosazují úzce vyhraněné subjektivní postoje v zájmu své profilace a snahy ochranu přírody idealizovat a ideologizovat. Biologické rovnováhy by nejraději dosáhli bez myslivců, jejichž roli by měly zaujmout velké šelmy, které by redukovaly spárkatou zvěř.
Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností. Je na místě, právě třeba v měsíci myslivosti a ochrany přírody, hledat cesty k minimalizování vzájemného osočování, prospěšné spolupráci a vzájemnému respektu.
Myslivci by měli sebevědomě převzít aktivní roli v uvědomování společnosti, a to pochopitelně nejen v měsíci červnu. Trpělivě by měli vysvětlovat, že v kulturní krajině takové řešení není možné. Na argumentech objasňovat, že pokud by se zvěř myslivecky neobhospodařovala, buď by se přemnožila a začala páchat nedozírné škody, hynula na choroby, nebo by ji vystříleli pytláci. Proto je rozhodujícím faktorem pro další existenci naší tradiční myslivosti člověk – myslivec, který by se měl více než kdy jindy věnovat výchově, vzdělávání, ale také propagaci této činnosti a stavovské organizace. Jsem hrdý na to, že tuto roli plní také časopis Myslivost a jeho prostřednictvím stovky autorů, tvůrčích myslivců, kteří se na tvorbě časopisu autorsky podílejí, literárně a výtvarně oslovují širokou veřejnost. Společným jmenovatelem jejich tvorby je v duchu odkazu zakladatele českého mysliveckého písemnictví Františka Špatného vědomí, že myslivec musí mít především srdce pro les a zvěř. Pokud by je neměl, byl by pouhým lovcem.
Oldřich KOUDELKA
Zdroj: http://www.myslivost.cz
odkaz na článek: http://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Aktuality/Cerven-mesic-myslivosti
Ilustrační foto: 123 RF
Autorské právo: https://cz.123rf.com/profile_johan10
