Bez podpory malolesů bude obnova po kůrovci složitější

Kůrovcová kalamita neblaze zasáhla do stability lesních porostů a razantně zvýšila výdaje na péči o lesní majetky. Naplno odhalila slabiny a neefektivnost stávajícího modelu správy lesů malých výměr a neschopnost či neochotu odcházející politické reprezentace hledat řešení, jak vhodně a účinně pomoci vlastníkům malolesů překonat negativní dopady kalamity a adaptovat lesy na změnu klimatu. Shodli se na tom při společném jednání předsedové Asociace soukromého zemědělství a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů 9. prosince.

Za nevyhnutelné považují změnu lesnické legislativy. V širších souvislostech však také jednali například o podpoře rodinného způsobu zemědělského hospodaření, neboť odpovědné lesní hospodaření a odpovědné zemědělství se v mnoha aspektech nevyhnutelně prolíná a má tudíž společné zájmy.

Celková výměra lesů do 50 hektarů označovaných jako „malolesy“ činí zhruba 390 tisíc hektarů, což je téměř 15 % výměry všech lesů v republice. Tyto lesy vlastní cca 288 tisíc vlastníků. Přesto jsou nestátní lesy malých výměr v ČR neprávem přehlíženy a jejich problematice dlouhodobě nevěnuje stát dostatečnou pozornost a podporu. To se naplno projevilo během aktuálně probíhající kůrovcové kalamity.

Hospodaření v lese je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem, osobou s odpovídajícím vzděláním a praxí, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů. Pokud má vlastník lesa k tomu potřebné kompetence, může tuto činnost vykonávat sám. V případě, že si vlastník lesa do 50 hektarů vybere svého hospodáře sám, musí jej platit ze svého, i kdyby v lese během deseti let nevytěžil ani kubík dřeva. Když si vlastník lesa hospodáře nevybere, zajištuje tuto činnost ze zákona revírník státního podniku Lesy ČR, eventuelně orgánem státní správy lesů pověřená jiná právnická nebo fyzická osoba, což se ale děje v řadě případů jen na základě osobních vazeb.

Pod odbornou správou státního podniku Lesy ČR se nachází téměř 70 % celkové výměry malolesů. Při aktuální sazbě na činnost OLH 1,60 Kč/ha/den činí náklady státu na odbornou správu malolesů realizovanou státním podnikem cca 158 mil. korun ročně. Je ovšem otázka, zda jsou tyto prostředky účelně a efektivně vynaložené a zda je tento systém do budoucna udržitelný.

„Jeden revírník má na starosti několik katastrů, řada vlastníků ani nezná jeho jméno a neviděla jej několik let. Navíc předmětem jeho činnosti není přímé provádění nebo organizace pěstebních či těžebních prací vlastníkům lesů, ani výkup dříví od těchto vlastníků. V důsledku toho se vlastníci lesů malých výměr bez potřebných technických a personálních kapacit pro zpracování kůrovcové kalamity, bez možnosti uplatnit své dříví na trhu a sehnat vhodný sadební materiál dostali do velkých potíží“, uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.

Ohrožena je, podle předsedy SVOL, obnova kalamitních holin a výchova lesních porostů do budoucna. Vzhledem k tomu, že drobné lesní majetky mohou tvořit i poměrně velké lesní komplexy, nejde o marginální problém.

„V zahraniční, zejména v Bavorsku a Rakousku, je dobrovolné sdružování vlastníků lesů se společným odborným lesním hospodářem při plném zachování vlastnických práv a s podporou ze strany státu osvědčeným řešením obhospodařování lesů malých výměr a tato skutečnost výrazně pomohla drobným majitelům lesa i při řešení současné kůrovcové kalamity. Chceme, aby i vlastníci lesů malých výměr v ČR měli takovou možnost, aby je současná situace nenutila se svých majetků zbavovat a nenahrávala nejrůznějším spekulantům. Změna lesnické legislativy a pomoc drobným lesním majetkům je velká příležitost pro nastupující koalici. Je potřeba vytvořit vlastníkům lesů vhodné podmínky, motivovat je a podporovat je v péči o ně, protože lesy potřebujeme všichni.“

SVOL připravil legislativní návrh tzv. službového spolku, který by jeho členům zajišťoval realizaci jednotlivých činností při hospodaření v lesích včetně činnosti odborného lesního hospodáře a nákup nebo prodej zboží související s hospodařením v lesích včetně prodeje dřeva na základě smlouvy uzavřené se členem spolku. To by pomohlo mnoha vlastníkům, kteří žijí ve městech, nemají potřebnou lesní techniku a zkušenosti, nebo se s ohledem na věk či zdravotní stav nemohou práci v lese věnovat jako dřív, nemají kontakty na dodavatele prací, ale přísné požadavky lesního zákona musí splňovat.

„Asociace soukromého zemědělství ČR jednoznačně podporuje úsilí SVOL o změnu lesnické legislativy a petici SVOL Za podporu dobrovolného sdružování a větší spolupráci vlastníků lesů a zajištění trvale udržitelného hospodaření v malolesích i do budoucna,“ uvedl její předseda Jaroslav Šebek.

„Petici budeme aktivně šířit mezi selskou veřejností. Řada našich členů – sedláků je totiž také vlastníky lesních majetků, byť většinou menších výměr. Platí, že pole i les spolu vždy těsně sousedí a významně se ovlivňují. Domluvili jsme se proto také na pokračování diskuse obou spolků k podpoře některých dalších ideových, strukturálních a legislativních změn, které umožní lépe propojit a využít výhody klasického lokálního generačně provozovaného zemědělství s udržitelným hospodařením v lesích. Naším společným zájmem je hospodařit odpovědně, trvale smysluplným způsobem, svobodně, bez zbytečných zákonů a byrokracie a dalším generacím předat lesy i zemědělskou krajinu v co nejlepším stavu“.

Zdroj: Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů

Ilustrační foto: Archiv VÚLHM