Otrávené návnady jsou hrozbou pro vzácné dravce
Každý rok uhynou na následky otravy desítky živočichů, mezi nimiž jsou i vzácní a chránění dravci, jako je orel mořský nebo skalní. Vyberou si totiž k potravě otrávené návnady nastražené na vydry, kuny či lišky. Ačkoliv pachateli, který takovou návnadu nastraží, hrozí přísný trest, případů pytláctví a trávení živočichů ve volné přírodě, a tedy i těch zvláště chráněných druhů, přibývá. Situaci by mohla zmírnit připravovaná Národní strategie pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů. Navíc otrávené návnady od letoška začne vyhledávat vycvičený pes, kterého získá Česká společnost ornitologická díky mezinárodnímu projektu dotovanému Evropskou unií.
Z nevládních organizací se v České republice problematikou otrav ptáků aktivně zabývá Česká společnost ornitologická (ČSO). Od roku 2006 provozuje veřejně přístupnou databázi případů otrav (http://www.karbofuran.cz). Ta doposud eviduje na 160 otrávených jedinců vzácných dravců (orlů, sokolů nebo luňáků) na více než 120 lokalitách v ČR. Ročně podle statistik uhyne až 10 orlů mořských (v loňském roce to bylo 12 orlů), kteří patří mezi kriticky ohrožený druh a jsou největším druhem dravců u nás. Mezi dalšími oběťmi jsou orli skalní, luňáci červení i hnědí, sokoli stěhovaví, káně rousná i lesní, straky, vrány, krkavci, ale samozřejmě i domácí psi a kočky. Nejčastěji použivají pachatelé látku karbofuran, dříve používanou na ochranu rostlin, jejíž užití je od roku 2007 v Evropské unii zakázáno.
“Karbofuran se používal v zemědělství k hubení hmyzích škůdců a dodnes ho – i přes zákaz – travičům hojně slouží k likvidaci zvířat. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého. Zřejmě proto se v české krajině objevují návnady napuštěné karbofuranem, pomocí nichž se lidé zbavují lišek, kun nebo vyder. A mimoděk se jimi otráví i dravci nebo pes na procházce. Otrávené návnady si svůj cíl nevybírají, a tak jejich přičiněním umírají i vzácná a ohrožená zvířata,” doplňuje místopředseda České společnosti ornitologické Vojtěch Kodet.
ČSO a Ministerstvo životního prostředí jsou partnery projektu z programu LIFE. Díky tomuto projektu získá ČSO psa vycvičeného k hledání otrávených živočichů a položených návnad a bude využit v rámci spolupráce s Policií ČR při řešení zjištěných případů.
Další organizací, která se v ČR systematicky zabývá “otravami zvířat” je ALKA Wildlife. Od roku 1992 se zaměřuje na ochranu a výzkum vydry říční. „Z našeho výzkumu vyplývá, že ročně mohou být v ČR upytlačeny řádově desítky vyder. Pokud se týká četnosti případů v krajích, lze odhadnout, že asi jedna třetina všech případů se stala na území Jihočeského kraje a jedna třetina v Kraji Vysočina. V otravách karbofuranem však Vysočina vede – tento jed je zde využit ve většině případů nalezených vyder. Mimo trávení se tu také nelegálně loví, a to zejména do želez či střelnou zbraní,“ zdůrazňuje ředitelka ALKA Wildlife Kateřina Poledníková.
Nelegální zabíjení zvířat představuje významný druh trestné činnosti v oblasti životního prostředí – například za usmrcení chráněného živočicha hrozí pachateli až 3 roky za mřížemi. Velkou oporou v takových situacích je spolupráce s veřejností a každý, kdo se setká s případem nelegálního zabíjení zvířat, by to měl neprodleně oznámit na policii a sdělit jí co nejvíce detailů. Rozhodujícím faktorem pro vyřešení případů je totiž právě včasné sdělení informací a určení příčiny úhynu živočichů. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra spolu s dalšími organizacemi a sdruženími, jako je např. Českomoravská myslivecká jednota připravuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů, s důrazem na otravy živočichů. V její režii vzniká také metodika využitelná pro širokou veřejnost s návodem, jak postupovat v případě nálezu, jak rozpoznat, že jde o otravu nebo koho v takových případech kontaktovat.
Více informací:
Ilustrační fotografie: 123 RF
- Orel skalní za letu. Autorské právo: http://cz.123rf.com/profile_ondrejprosicky
- Luňák červený. Autorské právo: http://cz.123rf.com/profile_mbridger68
- Káně lesní. Autorské právo: http://cz.123rf.com/profile_kwasny221