Ze A?kolky rovnou do lesa, aneb zajA�mavA? experiment se sazenicemi buku na slunci i ve stA�nu

Buk lesnA� je pouA?A�vA?n pro obnovu lesa na holinA?ch i vA�podsadbA?ch. Podle umA�stA�nA� se potA� liA?A� ekologickA� podmA�nky, kterA� se mohou vA?raznA� projevit na odrA?stA?nA� sadebnA�ho materiA?lu po vA?sadbA�. VA?znamnA? vliv na rA?st mladA?ch jedincA? mA? pA�A�stup svA�tla a s tA�m souvisejA�cA� teplotnA� a vlhkostnA� pomA�ry konkrA�tnA�ho stanoviA?tA�. PrA?vA� pA?sobenA� svA�telnA?ch podmA�nek na rA?st semenA?A?kA? a sazenic zkoumali vA�deA?tA� pracovnA�ci zA�opoA?enskA� vA?zkumnA� stanice VA?zkumnA�ho A?stavu lesnA�ho hospodA?A�stvA� a myslivosti, v. v. i.

A?ada autorA? uvA?dA�, A?e pA�es svA?j stinnA? charakter vykazuje buk lepA?A� rA?st na slunci neA? pA�i silnA�jA?A�m zastA�nA�nA�. Velmi mA?lo je vA?ak znA?mo o reakcA�ch semenA?A?kA? a sazenic pA�stovanA?ch ve A?kolce na slunci po jejich vA?sadbA� do stA�nu nebo polostA�nu. SadebnA� materiA?l pA�stovanA? ve A?kolkA?ch na slunci je pouA?A�vA?n i pro podsadby nebo pro vA?sadby na A?A?steA?nA� zastA�nA�nA? stanoviA?tA� a naopak stromky ze stA�nA�nA?ch zA?honA? mohou bA?t vysazovA?ny na otevA�enA� holiny. Proto je potA�eba znA?t, jak rychle a jakA?m zpA?sobem jsou schopnA� se na tuto zmA�nu svA�telnA?ch podmA�nek adaptovat.

Pro dlouhodobA� sledovA?nA� vA?voje vA?sadeb buku vA�rA?znA?ch ekologickA?ch podmA�nkA?ch (ovlivnA�nA?ch svA�telnA?m poA?itkem) zaloA?ili zamA�stnanci VS OpoA?no experimentA?lnA� vA?sadbu. NA?slednA� vyhodnotili rA?stovA� reakce mladA?ch jedincA? buku vA�prvnA�ch A?tyA�ech letech po vA?sadbA�.

Experiment se uskuteA?nil na vA?zkumnA� ploA?e Broumov. Zde naA?ly svA� novA� zA?zemA� dvouletA� sazenice buku lesnA�ho vypA�stovanA� ve A?kolce jednak na plnA�m slunci, jednak na zastA�nA�nA�m zA?honu. ObA� varianty byly vysazeny na volnou plochu, dA?le na stanoviA?tA� vA�tA�snA�m sousedstvA� dospA�lA�ho porostu (boA?nA� kryt) nebo jako podsadba do krytu dospA�lA�ho porostu sA�niA?A?A�m zakmenA�nA�m.

A?tyA�letA� sledovA?nA� vlivu zpA?sobu pA�stovA?nA� a reakce mladA?ch bukA? na svA�telnA� podmA�nky na vA?zkumnA� ploA?e pA�ineslo tyto poznatky:

  • Na volnA� ploA?e byla vyA?A?A� teplota vzduchu i pA?dy, pod porostem naopak vyA?A?A� pA?dnA� vlhkost. Porost vA?znamnA� tlumil teplotnA� extrA�my pA�edevA?A�m pA�i vA?skytu pozdnA�ch jarnA�ch mrazA?.
  • PoA?A?teA?nA� velikost sazenic buku byla vA?raznA� ovlivnA�na zpA?sobem pA�stovA?nA� ve A?kolce, sazenice vypA�stovanA� na oslunA�nA?ch zA?honech mA�ly statisticky prA?kaznA� vyA?A?A� hodnoty vA?A?ky nadzemnA� A?A?sti a prA?mA�ru koA�enovA�ho krA?ku neA? sazenice vypA�stovanA� na stA�nA�nA?ch zA?honech.
  • BA�hem A?tyA� let rA?stu na vA?zkumnA� ploA?e se vA?znamnA� projevil vliv stanoviA?tnA�ch podmA�nek. NejvA�tA?A� vA?A?kovA? rA?st byl pozorovA?n na dA�lA?A�ch plochA?ch sA�boA?nA�m stA�nA�nA�m dospA�lA�ho smrkovA�ho porostu. VA?znamnA� nejmenA?A� vA?A?kovA? rA?st byl pozorovA?n u sazenic vysazenA?ch pod porost.
  • TlouA?A?kovA? pA�A�rA?st bukovA?ch sazenic klesal se sniA?ujA�cA�m se pA�A�stupem sluneA?nA�ho svA�tla.
  • ZA�hodnocenA� rA?stovA?ch reakcA� vA?sadeb buku za obdobA� A?tyA� rokA? vyplA?vA?, A?e nebyla prokA?zA?na vA?raznA�jA?A� reakce stromkA? na zmA�nu svA�telnA?ch podmA�nek mezi pA�stovA?nA�m ve A?kolce a po vA?sadbA� do porostnA�ch podmA�nek sA�rA?znou intenzitou svA�tla.

a�zZA�vA?sledkA? je zA�ejmA�, A?e rA?st po vA?sadbA� je ovlivA?ovA?n pA�edevA?A�m podmA�nkami jednotlivA?ch stanoviA?A? na vA?zkumnA� ploA?e. ZajA�mavA?m poznatkem, dobA�e patrnA?m pA�edevA?A�m pA�i sledovA?nA� vA?A?kovA�ho pA�A�rA?stu, je velmi dobrA? rA?st jedincA? na dA�lA?A�ch plochA?ch sA�boA?nA�m stA�nA�nA�m dospA�lA�ho porostu. ZejmA�na varianta stA�nA�nA? ve A?kolce a vysazenA? na stanoviA?tA� sA�boA?nA�m stA�nA�nA�m (s nejmenA?A� vA?A?kou vA�dobA� vA?sadby) pA�irA?stA? velmi intenzivnA� a v souA?asnosti jiA? je druhA? nejvyA?A?A� po variantA� rostoucA� ve stejnA�m prostA�edA�, ale vypA�stovanA� ve A?kolce na slunci,a�? sdA�lujA� autoA�i studie.

MorfologickA� parametry buku lesnA�ho rostoucA�ho po vA?sadbA� na stanoviA?tA�ch sA�rA?znou intenzitou svA�tla jsou ovlivnA�ny zpA?sobem pA�stovA?nA� ve A?kolce i po A?tyA�ech letech rA?stu na vA?zkumnA� ploA?e. Jedinci pA�stovanA� ve A?kolce bez stA�nA�nA� byli vA�dobA� vA?sadby signifikantnA� vA�tA?A� a tento rozdA�l je u parametrA? vA?A?ky stA?le vA?znamnA?. A?tyA�i roky po vA?sadbA� je jiA? vA?raznA�jA?A� vliv podmA�nek prostA�edA�, kam byl sadebnA� materiA?l vysazen. VA?A?kovA? a tlouA?A?kovA? rA?st je nejvA�ce redukovA?n na silnA� zastA�nA�nA?ch stanoviA?tA�ch pod porostem. VA?A?kovA� nejlA�pe pA�irA?stajA� jedinci buku vysazenA� na stanoviA?tA� sA�boA?nA�m stA�nA�nA�m dospA�lA�ho porostu, tlouA?A?kovA? rA?st klesA? sA�klesajA�cA� dostupnostA� svA�tla.

DA�ky intenzivnA�mu tlouA?A?kovA�mu pA�A�rA?stu pA?vodnA� slabA?A�ch sazenic vypA�stovanA?ch ve A?kolce pod stA�novkou a nA?slednA� vysazenA?ch na plochy sA�vyA?A?A�m pA�A�stupem svA�tla dochA?zA� kA�vyrovnA?vA?nA� rozdA�lA? vA�tlouA?A?ce koA�enovA�ho krA?ku mezi jednotlivA?mi variantami.

VA?hoda vyA?A?A�ho pA�A�stupu svA�tla byla vA�roce 2011 A?A?steA?nA� pA�ekryta poA?kozenA�m mladA?ch stromA? na vA?zkumnA� ploA?e Broumov bA�hem mrazovA� epizody zA�poA?A?tku kvA�tna. BA�hem tA�to situace byl zaznamenA?n silnA�jA?A� mrA?z (a takA� vA�tA?A� rozdA�l mezi maximA?lnA� a minimA?lnA� teplotou bA�hem 24 hodin) na volnA� ploA?e. MrazovA� teploty zpA?sobily u jedincA? na volnA� ploA?e signifikantnA� vyA?A?A� poA?kozenA�, kterA� se vA?raznA� projevilo na pA�A�rA?stu vA�roce 2011. Na volnA� ploA?e i pod clonou mateA�skA�ho porostu se vyskytoval pA�ibliA?nA� stejnA? podA�l jedincA? pozdnA� raA?A�cA�ch, kteA�A� nebyli mrazem poA?kozeni. Tento podA�l A?inil 23 % a vA?A?kovA? pA�A�rA?st tA�chto stromkA? byl vA�roce 2011 nejvyA?A?A�. VA�roce 2012 byl zaznamenA?n vA?raznA� vA�tA?A� vA?A?kovA? pA�A�rA?st u bukA? rostoucA�ch na volnA� ploA?e a na ploA?kA?ch sA�boA?nA�m stA�nA�nA�m. Tento pA�A�rA?st byl tA�mA�A� tA�ikrA?t vyA?A?A� neA? na plochA?ch pod porostem.

A?lA?nek na toto tA�ma je ke staA?enA� zde:

Kontakt na autory studie:

Ing. Jan Leugner, Ph.D. a�� doc. Ing. AntonA�n JurA?sek, CSc. a�� RNDr. Jarmila MartincovA?

VA?zkumnA? A?stav lesnA�ho hospodA?A�stvA� a myslivosti, v. v. i., VS OpoA?no, Na OlivA� 550, 517 73 OpoA?no

e-mail: leugner@vulhmop.cz