LES
AKTUÁLNĚ

Čeští myslivci a rybáři upozorňují na nutnost stanovení racionálních plánů péče o bobra, vydru a vlka. Tyto druhy jsou různou měrou chráněné a nemají v české přírodě významné přirozené nepřátele. Trvale rostoucí stavy jsou či mohou být nebezpečím pro přírodu i člověka.

• Myslivci a rybáři upozorňují na nutnost včasného nastavení plánů péče o bobra, vydru a vlka, coby prevence škod na majetcích či zdraví občanů.
• Mnohamilionovým škodám působeným těmito druhy lze předcházet pouze racionálním hospodařením, nikoli ideologicky motivovanou ochranou.
• Je třeba důsledně evidovat vlky chované v zajetí a bránit jejich vypouštění do volné přírody. Pro vlka ve volnosti by měl být stanoven maximální přípustný počet jedinců
a zavedeny zóny ochrany a zóny managementu.
• U bobrů by bylo vhodné stanovit dobu lovu i v zónách B, pro vydry zjednodušit získání povolení pro lov na nehonebních pozemcích.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), Český rybářský svaz a Rybářské sdružení ČR jako organizace podílející se na ochraně a rozvoji přírodního bohatství ČR vnímají návrat ohrožených druhů bobra evropského, vydry říční a vlka obecného do krajiny jako pozitivní jev. Návrat těchto živočichů ale kvůli škodám, které způsobují na ekosystémech, nelze bez dalšího považovat za přínos pro biodiverzitu.

Česká krajina je kulturní, což znamená, že je člověkem téměř zcela obhospodařována. Pod vlivem člověka fungují zemědělské pozemky i lesní porosty, myslivci řídí stavy a druhovou skladbu zvěře, rybáři totéž provádějí u ryb, činnost člověka má významný vliv na hmyz i ptactvo. Mimo tento systém lidského hospodaření však stojí jmenované chráněné druhy. Ty do krajiny beze sporu patří, avšak s ohledem na to, že nemají přirozené nepřátele, je třeba mít připraveny plány péče. Péče musí být naplánována tak, aby nedocházelo k nekontrolovatelnému nárůstu stavů, konfliktům s civilizací a hospodářským škodám
a aby v žádném případě tato zvěř nemohla být nebezpečím pro člověka.

Vlk obecný
Plán péče o vlka obecného v současné době připravila Agentura pro ochranu přírody a krajiny, která akceptovala žádost ČMMJ důsledně evidovat chovy vlků a jejich kříženců v zajetí na území ČR včetně odpovídající dokumentace CITES, evidence DNA, označení každého jedince čipem a plánu na umístění narozených vlčat. Tato opatření jsou nutná mj. proto, že chování vlků ve volné přírodě nasvědčuje tomu, že ztráta plachosti není jen důsledkem ochrany, ale rovněž pravidelného kontaktu s člověkem, tj. původu vlků v zajetí.
Neevidovaný chov vlků i vypouštění uměle odchovaných vlků do volné přírody jsou přitom zákonem zakázány.
Do konce roku 2017 byly proplaceny škody způsobené vlky ve výši 1,4 milionu korun, což znamená alarmující 300% nárůst za každý z posledních tří let. V řešení přitom jsou škody za dalších 27 milionů korun. V roce 2018 byly také hlášeny celkem tři útoky vlka na člověka– v Polsku a v Německu.

ČMMJ doporučuje v plánu péče jednoznačně uvést, jaký počet vlků je v krajině ČR únosný, a především zahrnout do něj podrobný a konkrétní krizový plán. V návrhu je sice uvedeno rozdělení vlčího chování až po úroveň „odstranit“, ale nejsou uvedeny konkrétní postupy, což orgánům ochrany přírody brání konkrétně jednat. Příkladem tohoto stavu je bezradnost orgánů státní správy v aktuálním případu medvěda na Valašsku. Vhodná by byla zonace, neboli rozdělení země na zóny s plnou ochranou vlka a zóny, kde bude možné střety mezivlkem a civilizací rychle a účinně řešit.

Bobr evropský

Zonaci má v plánu péče stanovenu bobr, který je v zónách A plně chráněn, v zónách B chráněn a v zónách C je určena doba lovu. Částka potřebná na úhradu škod způsobených bobrem činila za období 2010–2017 celkem 66,5 milionu korun. Na území ČR se nachází odhadem 6–10 tisíc jedinců, kteří ohrožují bezpečnost rybníků, rybničních soustav a především pod nimi ležících lidských sídel, majetku a občanů.
Bobr ucpává výpustě a narušuje celistvost hrází, s čímž se pojí riziko jejich protržení. Největší nebezpečí představuje tento živočich pro oblast jižních Čech, které jsou pro něj ideálním prostorem k životu. Stavy bobrů jsou tak vysoké, že bez ohledu na lov v jižních Čechách (zóně C) se tento druh dále šíří. Proto navrhujeme stanovení doby lovu i pro zónu B a umožnění lovu do smrtících pastí.

Vydra říční
Plán péče o vydru říční končí v letošním roce. Výše škod kompenzovaných v důsledku aktivity vyder dosahuje za období 2010–2017 100 milionů korun, stavy vyder přitom nadále nekontrolovatelně rostou. Náhrada škod je navíc založena na subjektivním posouzení a reálně tvoří pouze 20–30 % jejich skutečné výše. Škody způsobené na unikátním genetickém materiálu u generačních ryb, které jsou zařazeny mezi živé genetické zdroje, jsou nevyčíslitelné a především nevratné.
Řešením by v tomto případě bylo plošné stanovení doby lovu, zjednodušení postupu vyřízení povolení lovu na nehonebních pozemcích i umožnění lovu do smrtících pastí. Evropská směrnice chránící tento druh možnost odchýlit se od zákazu lovu povoluje, čehož již využili naši sousedé v Polsku, Německu a Rakousku.

Vedle zmíněných druhů je příkladem špatně zvládnuté ochrany kormorán velký, který byl také v minulosti neomezeně chráněn, avšak přemnožil se do té míry, že působí
mnohamilionové škody a za jeho ulovení je v současné době vyplácena finanční odměna. Negativní důsledky přílišné ochrany stát kompenzuje z prostředků daňových poplatníků a myslivcům, kteří tento stav nezavinili, ukládá povinnost stavy přemnožené zvěře redukovat obvykle na jejich vlastní náklady a včetně vší související negativní publicity.

Racionálními plány péče o chráněné živočichy můžeme milionovým kompenzacím i dalším nepříjemnostem předcházet. Chráněné druhy jsou vítaným zpestřením české přírody, ale je nutné s nimi hospodařit stejně jako s ostatními součástmi krajiny: racionálně, nikoli ideologicky.

Zdroj: Tisková zpráva Českomoravské myslivecké jednoty 

Ilustrační foto vydry říční: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_michaklootwijk

Ilustrační foto bobra evropského: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_avslt