Vlastníci lesů se ptají: podle jakých pravidel budeme na podzim zalesňovat?
Vlastníci lesů se obávají o osud právní normy, která jim měla poskytnout odborná doporučení pro zalesňování a obnovu lesů. Po více než dvaceti letech by se mohly modernizovat způsoby obnovy lesů.
Ministerstvo zemědělství po dvou letech expertních prací připravilo novou právní normu – vyhlášku, která upravuje způsoby hospodaření v lesích. V připomínkovém řízení se však sešlo mnoho protichůdných pozměňovacích a doplňujících návrhů, často nerespektujících právní řád ČR, natož odborné souvislosti. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů proto varuje před vznikajícím chaosem, který začal ovlivňovat tvorbu tohoto důležitého metodického nástroje pro hospodaření v lesích.
Blíží se doba podzimního zalesňování, je potřeba plánovat, co se bude sázet příští rok na jaře a v dalších letech, bude nutno zajistit sazeničky pro zrod nových lesů. Vlastníci lesů by proto uvítali, kdyby posuzovaný návrh vyhlášky začal platit co nejdříve, nejlépe již v září, v připraveném znění, pouze s drobnými úpravami.
Stávající platná vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, platí v nezměněné podobě více dvacet let. V současné době již není schopna pružně reagovat na stále zřetelnější projevy změny klimatu a měnící se požadavky společnosti, stejně jako na technologický rozvoj.
Hrozby plynoucí z postupující změny klimatu se ukazují již několik desetiletí, nedostatek srážek, nedostatek vody, sucho, zvyšující se teplota, mírné, teplé suché zimy, horká jara a léta s přívalovými dešti a bleskovými povodněmi. Tyto důsledky pozorujeme všichni. Lesy na ně reagují se zpožděním, o to však dramatičtěji. Dvě stě let znamená pro les pouhé dvě generace, u lidí je to však deset generací. Schopnost postupné adaptace na změny v čase je jistě u deseti generací snazší a jaksi samozřejmější než za stejný čas u dvou generací.
Návrh nové vyhlášky, který připravil tým odborníků – expertů a vědců, aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku proměn klimatu. Je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu.
„Návrh vyhlášky uvolňuje lesním hospodářům ruce a umožňuje jim využít nejširší možné skladby dřevin odpovídajících stanovišti a regionálnímu klimatu právě v reakci na jeho současně probíhající změny, aniž by vlastníky lesů zároveň ekonomicky srazil na kolena“, říká Ing. František Kučera, předseda SVOL.
Druhové spektrum vhodných dřevin je upraveno tak, aby reflektovalo očekávaný teplotní posun. Nelze však z objektivních důvodů (např. inverzní polohy a další stanovištní specifika) zcela šablonovitě zavrhnout pěstování smrku v nižších polohách 3. až 4. lesního vegetačního stupně. V těchto případech se upozorňuje vzhledem k očekávané změně klimatu na zvýšené riziko spojené s jeho dopěstováním do mýtného věku. Zastoupení smrku na těchto stanovištích (zejména jako porostní příměsi) však může mít svoje opodstatnění např. při zvyšování biodiverzity či plnění jiných funkcí lesů. Důraz je kladen na částečnou náhradu smrku stanovištně vhodnými dřevinami v závislosti na přírodní lesní oblasti a příslušných hospodářských souborech. Do 3. lesního vegetačního stupně se nedoporučuje umělá obnova smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť (zejména vodou ovlivněných, inverzních). Konečné rozhodnutí se pak ponechává na rozvaze vlastníka lesa a lesního hospodáře, aby upravili skladbu dřevin dle konkrétních přírodních podmínek jejich lesů.
Lesnická legislativa je dnes složitý právní a odborný systém, stejně jako v každém jiném lidském oboru. Zásahy do ní musí respektovat vzájemnou provázanost jednotlivých norem a odborné souvislosti. V neposlední řadě také přírodní procesy – reálný stav přírody, lesů, ale i potřebné množství osiva, sazenic, z jakých zdrojů a za jak dlouho je lze získat. Dobře míněné úmysly a radikální změny nevedou vždy k dobrým výsledkům. Lesům sluší spíše evoluce než revoluce. Ročně se obnoví necelé jedno procento z celkové rozlohy lesů.
Vyhláška jako podzákonný předpis nemůže přímo ukládat povinnosti a zákazy jdoucí nad rámec zákonného zmocnění, nemůže směřovat k dalšímu omezení vlastnických práv a posílení autoritativní pozice státní správy. Povinnost minimálního podílu (%) melioračních a zpevňujících dřevin je daná zákonem. Konkrétní druhová skladba v porostních skupinách je pro vlastníka specifikována až v lesním hospodářském plánu. Tento princip považujeme jako zodpovědní vlastníci za plně dostačující.
Kontakt:
Ing. František Kučera, předseda SVOL, tel.: +420 602 339 448, e-mail: info (et) svol.cz
Zdroj: Tisková zpráva SVOL
Ilustrační foto: Archiv redakce Les aktuálně