Vědci zmapovali populaci spárkaté zvěře v oblasti Horní Planá

Vědci zmapovali populaci spárkaté zvěře v oblasti Horní Planá

Experti na myslivost z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM, v.v.i.) zmapovali stanoviště a populaci zvěře v oblasti Horní Planá. Zároveň popsali opatření k minimalizaci škod zvěří.

Jak vysvětluje Ing. František Havránek, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., předmětem řešení bylo na základě terénních průzkumů a v praxi realizovaných ověření metodik přesně určit rizikové plochy a následně formulovat odpovídající management populací spárkaté zvěře a prostředí.

Jednalo se o rozsáhlou, zalesňovanou holinu, vzniklou po orkánu Kyrill, o výměře asi 800 hektarů.

„Lze konstatovat, že na úrovni vypovídací schopnosti použitých metod a rozsahu, ve kterém byly aplikovány, bylo dosaženo shody informací o úživnosti honitby a distribuci zvěře. Vzniklá databáze, definující jak stav prostředí v oblasti, tak stav populací spárkaté zvěře (které byly doplňkově hodnoceny z hlediska trendů a zpětného propočtu), umožnila kromě vlastní vypovídací schopnosti i konstrukci syntetické vrstvy,“ dodává Havránek.  

Během průzkumů tak vznikl kartografický průnik vrstvy úživnosti honitby a denzity (hustoty) populace a byly vytvořeny další kartografické výstupy jako například modelová lokalizace loveckých zařízení – ortofoto.

Následně vědci zformulovali postupy minimalizující rizika střetů lesního hospodářství (zalesnění holin) a managementu populací spárkaté zvěře (lov, systémy a lokalizace lovu, lokalizace a zakládaní speciálních pastevních ploch, aplikace repelentů, atd.).

Nedílnou součástí řešení byl také monitoring zdravotního stavu a potravních deficitů zvěře, který byl realizován především prostřednictvím parazitologických a hematologických vyšetření. To umožnilo upravit krmnou dávku tak, aby nedocházelo ke zvýšenému okusu dřevin. 

Vědci postupovali tak, že nejdříve vytvořili základní informační vrstvy v GIS (Geografickém informačním systému). Využili nástroje aplikací GIS, které dovolují pracovat s rozdílnými vstupními daty v různých měřítcích, jejich grafickou projekci a následné vyhodnocení. Data byla zpracována v programu ArcGIS 9.0 (analytické nástroje Extract, Join, Interpolation, Overlay, Clip). Jako podklad byla použita mapa LHP (Lesní hospodářský plán), a mapy dostupné na serverech portálů ÚHÚL a CENIA.

I. Vrstva úživnosti honitby definovaná na základě složení fytocenóz (rostlinných společenství); II. Vrstva zatížení lesních porostů pastevním tlakem spárkaté zvěře podle terénních šetření; III. Vrstva zatížení lesních porostů pastevním tlakem spárkaté zvěře podle vykazovaných škod zvěří v Kč/100 ha; IV. Vrstva denzity zvěře v oblasti podle pobytových znaků; V. Vrstva denzity zvěře podle výše úlovků; VI. Vrstva vertikálního rozložení populací spárkaté zvěře v zimním období (plochy vymezené vrstevnicí 950 a 1050 metrů nad mořem; VII. Vrstva rekreačního tlaku na zvěř definovaná prostřednictvím hustoty sítě komunikací (turistické stezky, komunikace s pevným povrchem, atd.).

Zdroj: F. Havránek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i