Vědci mapovali populaci chroustů, která škodí mladým lesům

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. zkoumali po dobu osmi let na čtyřech lokalitách v České republice chrousty rodu Melolontha, aby zjistili, jak rozsáhlé škody a za jakých podmínek, páchají na mladých stromech.

Chrousti  rodu Melolontha jsou velcí brouci z čeledi vrubounovití (Scarabaeidae). V současnosti je lesnicky významný především chroust maďalový  (Melolontha hippocastani F.), a v menší míře chroust obecný (Melolontha melolontha L.). V době rojení brouci ožírají listí stromů v lesích, sadech i zahradách. Nebezpečnější jsou ponravy vyvíjející se v půdě, které žírem na kořenech sazenic působí velké ztráty v mladých lesních porostech a mohou ohrozit obnovu lesa a škodí i v zemědělských kulturách.

V letech  2003 – 2011 byl výzkum soustředěn do čtyř lokalit ve středních Čechách a na jihovýchodní Moravě. S využitím světelného lapače, automatické meteorologické stanice a terénních šetření vědci sledovali průběh rojení, zastoupení druhů, početnost jednotlivých kmenů, poměr pohlaví v průběhu rojení a závislost průběhu rojení na průměrné denní teplotě. Následně zhodnotili trend vývoje početnosti chroustů na jednotlivých lokalitách s cílem zpřesnit prognózu výskytu a rozsahu škod v následujících letech.

V obdobích mezi rojeními byl sledován vývoj a hodnocena početnost ponrav v půdě v porostech různého věku a s rozdílným zastoupením dřevin. Byl zjišťován rozsah ztrát sazenic v lesních kulturách a posuzován vztah mezi velikostí ztrát a zastíněním půdního povrchu i způsobem založení kultur a stupněm zabuřenění v době rojení. Dle posouzení vztahu mezi početností ponrav a rozsahem ztrát a charakteristikami pokusných ploch vědci odvodili, které  podmínky  ovlivnily samice chrousta  při výběru lokality pro kladení vajíček. Ukázalo se, že při nadprůměrných teplotách samičky vyhledávají více zastíněné plochy pod porosty středního a vyššího stáří, kde žír ponrav stromy nezahubí. Naopak při podprůměrných teplotách v době kladení vajíček samičky více preferují otevřené plochy a následně se zvyšují ztráty sazenic.

Z hlediska potřeb lesního hospodářství se jeví jako naléhavé hledání ekologicky šetrného postupu regulace početnosti dospělců i ponrav chroustů.

Zdroj: M. Švestka: Chrousti rodu Melolontha v lesích České republiky v období 2003 – 2011. ZLV, 57, 2012, Issue 3, 217 – 229.