V Podyjí ubývá akátů, šancí tak dostává různorodý les
Když se řekne akát, vybaví se většině lidí překrásné, bílé hrozny intenzivně vonících květů, chutný akátový med nebo výborné palivo do kamen. Snad každý obyvatel jižní Moravy zná tento severoamerický strom s typickým pokřiveným kmenem a výraznými trny. Trnovník akát má však i své „temné stránky“. Svými jedovatými látkami, které vypouští do prostředí, potlačuje ostatní rostliny ve svém okolí. Navíc má schopnost plodit již v mladém věku, velký počet semen s vysokou klíčivostí, mimořádně vysokou schopnost regenerace a nízké nároky na živiny a vodu.
Agresivní chování akátu ve vztahu k ostatním rostlinám, jeho invazivní vlastnost a v neposlední řadě i jeho cizokrajný původ jsou důvodem, proč je z Národního parku Podyjí, ale i z jiných míst v České republice, postupně odstraňován.
„Ačkoliv si lesníci původně slibovali, že akát svou schopností vázat vzdušný dusík, dokáže obohatit chudé písčité a kamenité půdy živinami, časem se bohužel ukázalo, že vlivem akátu dochází naopak ke zhoršení prostředí a vytlačení přirozených druhů rostlin a následně i živočichů. Navíc se později také projevilo, jak snadno se akát dokáže samovolně šířit i na další lokality,“ říká Petr Vančura ze Správy Národního parku Podyjí.
Vzhledem k obrovské vitalitě a mimořádné regenerační schopnosti je odstraňování akátu velmi obtížné. Pokud se pokácí, dokáže se během jednoho vegetačního období zmladit pěti až deseti i 1,5 m dlouhými výmladky.
V případě snahy o potlačení pařezové výmladnosti použitím biologicky odbouratelných herbicidů, nastupuje tzv. kořenová výmladnost a výhonky akátu vyrůstají z jednotlivých kořínků a akát se tak dále množí.
„Správa NP Podyjí začala s odstraňováním akátu v roce 1996. Zkoušeli jsme postupně různé metody a v posledních letech používáme starý, dříve běžně používaný způsob odstraňování akátu metodou vysokých pařezů. Tento způsob nám poradili dva penzionovaní lesníci, kteří zde byli před několika lety na odborné exkurzi. Strom se uřeže přibližně v 1,3 metrové výšce. Takto uřezaný strom nevytváří kořenové výmladky a zmlazuje se pouze v místě řezu. Pokud se následně cca 2-3 roky důsledně olamují zmlazené výhonky předtím, než zdřevnatí, strom se vysílí a uhyne bez použití chemie. Zbytky kmenů se pak odtěží na palivové dříví pro zájemce z obcí v okolí národního parku,“ popsal Vančura.
Zdroj: http://www.nppodyji.cz/, 29. srpna 2012
