V nížinách usychají borovice
Fenoménem posledních dvou let v nižších polohách české a moravské krajiny je usychání borovic, a to v důsledku dlouhodobého sucha. Borovice jsou oslabeny, napadají je různé houby a dochází k jejich masivnímu úhynu.
Borovici, která roste v nížinných oblastech a na velmi chudých půdách, je těžké nahradit, snad jen břízou nebo dubem. Stromy, kterým se v normálních podmínkách daří i v suchých a písčitých půdách, byly jako jedny z prvních významně postiženy několikaletým suchem, které trápí Česko. Poškozeno suchem je 20 – 30 % borovic. Rezavých korun uprostřed lesa přitom bude pravděpodobně dále přibývat. Aktuálně nejvíce poškozená je oblast Třebíčska, ale suché stromy se objevují ve většině oblastí, kde jsou borovice v lesích zastoupeny. Značně poškozeny jsou i borové lesy v Polabí nebo na Znojemsku.
Borovice ničí vlastnost, která jim za běžných okolností dává konkurenční výhodu. Pomocí dlouhých kořenům čerpají vodu z větší hloubky, a tak jim běžné sucho, kdy voda chybí na povrchu, nebo těsně pod povrchem, neublíží. Za situace krátkodobého sucha jsou na tom hůře smrky, jejichž kořenový systém se ve srovnání s borovicí rozrůstá těsně pod povrchem.
Jenže to funguje jen do doby, než půda vyschne do takové hloubky, kam ani kořeny borovic nedosáhnou, jako se to stalo během posledních let u nás. Hladina spodních vod je pod normálem na celém území České republiky. Kritická situace je především na jižní a střední Moravě, východních, středních a zčásti jižních Čechách, kde Český hydrometeorologický ústav zaznamenal mimořádně podnormální stav spodní vody. Hladina vody v mělkých vrtech je zde na 50 % průměru. Za dobu, kdy se u nás hladina podzemních vod sleduje, nikdy tak nízko nebyla.
Pro borové lesy je přitom pokles hladiny spodní vody zásadním faktorem pro přežití či uhynutí. Z prudkých letních bouřek na rozdíl od zmíněných smrků totiž nic nemají. Voda z vydatných, ale krátkých letních dešťů se dostane sotva pár centimetrů pod povrch půdy, většiny vody odteče po povrchu. Kořeny borovic jsou kvůli tomu již dlouho na suchu.
Ke zvýšení hladiny podzemních vod by byly potřeba dva nebo tři vlhčí roky, především s větším množstvím podzimních a zimních srážek, ideální jsou zimy s dostatkem sněhu. Dlouhodobé klimatické prognózy však v tomto ohledu nejsou příliš příznivé.
Připravila redakce
Ilustrační foto: borový les se smrkem, autor Jan Řezáč