Tůně na Josefovských loukách hýří životem, nový ptačník předčil očekávání ornitologů
Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky. Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, v třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu, který nyní končí.
ČSO, která území v nivě Metuje spravuje od roku 2006, mohla díky tříletému projektu financovanému z Norských fondů významně rozšířit již existující mokřad u Jaroměře.
„Od nově vytvořené soustavy nazvané Centrální ptačník jsme si slibovali, že přiláká ještě více živočichů a rostlin a bude pro ně důležitým stanovištěm. Monitoring ukazuje, že se to nejenom povedlo, ale dokonce i předčilo naše očekávání. Je vidět, že pokud se tvar tůní, jejich umístění a následná péče dobře naplánuje, je velká šance, že se podaří do krajiny vrátit život v jeho původní bohatosti. A to se také stalo na Josefovských loukách,“ vysvětluje Břeněk Michálek, správce ptačího parku Josefovské louky.
Díky novému komplexu velkých tůní se pozorovaný počet ptačích druhů v parku zvýšil o devět. „Vodním plochám neodolaly tři vzácné druhy rybáků, bukač velký nebo exoticky vypadající kolpík se lžícovitým zobákem. Radost nám ale udělali i prvně v ptačím parku pozorované druhy bahňáků – jespák křivozobý a kulík písečný,“ sděluje Michálek.
Podle něj je ale mnohem důležitější, že se zvyšuje i počet druhů, které tu vyvádějí mláďata. „Od dokončení nových tůní tu zcela poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví, nejvyšší létající ptáci Evropy, dále husy velké a velmi pravděpodobně také jeden z nejpestřejších pěvců mokřadů slavík modráček středoevropský,“ říká Michálek.
Foto: jeřábi popelaví s mládětem na Josefovských loukách, autor Jaroslav Petráň
Už v začátcích vzniku ptačího parku před 18 lety si ornitologové určili mokřadní druhy bahňáků jako prioritní druhy, na jejichž podporu cílí opatření.
„Právě tito ptáci v české i evropské krajině významným způsobem ubývají kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření na polích a loukách. Na Josefovských loukách jsme jim vytvořili ideální podmínky pro hnízdění i sběr potravy a ptáci se sem rádi vracejí a hlavně tu narůstají jejich počty. V době dokončování ptačníku jsme zaznamenali skvělých deset párů čejek chocholatých v hnízdním období, mnohem vzácnějšího vodouše rudonohého jsme viděli ve třech párech. Tento pták nikde jinde v Královéhradeckém kraji nehnízdí,“ zdůrazňuje Michálek.
Pro nejlepší ukazatele kvality mokřadů, tedy vážky, znamenalo vyhloubení nových tůní zásadní zpestření jejich životního prostředí.
„Různě tvarované tůně s proměnlivou hloubkou vody a vegetací, kterou udržují spásáním exmoorští pony, společně s rameny řeky Metuje, poskytují loviště neuvěřitelným čtyřiceti druhům vážek. Nejvíce druhů jsme našli právě na okrajích velkých tůní ptačníku. Několik z nich se tam dokonce rozmnožovalo ve vodou zaplněných šlápotách po kopytech koní. Mezi objevenými vážkami je několik velmi vzácných druhů v rámci celé republiky, například klínatka vidlitá,“ říká Alice Janečková, specialistka na vážky.
Foto: vážka červená (Crotothemis erythaea), autor Alice Janečková
Stejně citliví na zdraví mokřadů jsou i obojživelníci. „Těm se v ptačím parku dlouhodobě daří, ale nové vodní plochy umožňují další nárůst populací především ropuch zelených i ropuch obecných a skokanů skřehotavých. V nočním chorálu žab jsme ale mohli zaslechnout i rosničku zelenou nebo kuňku ohnivou,“ sděluje David Číp z JARO Jaroměř.
Tůně velmi brzy prorostly nevšedními vodními rostlinami. „Samotný projekt finančně podpořený Norskými fondy cílil na rozšíření prostředí pro vzácné lakušníky stojatých vod, ale objevily se i další ochranářsky hodnotné druhy, jako je rdest vláskovitý,“ vysvětluje botanik Michal Gerža, který sleduje rostlinstvo parku od jeho vzniku. Několik nových míst s krásně bíle kvetoucími porosty lakušníku potvrdilo splnění jednoho z hlavních cílů projektu.
Centrální ptačník je prozatím největší projekt na Josefovských loukách a důležitý milník v jeho rozvoji. „Při tvorbě ptačníku jsme doufali, že přiláká nové druhy, ale takto rychle jsme to nečekali. Je velmi povzbuzující, že takové množství druhů nachází v ptačím parku domov. Podporovatelé, kteří na provoz parku přispívají, se mohou těšit tím, jak park funguje. Věříme, že s dalšími opatřeními, která děláme, bude ještě narůstat jak počet druhů, tak především počet hnízdících ptáků a jejich vyvedených mláďat,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.
Foto: lakušník (Ranunculus sect. Batrachium), autor Alice Janečková
Další informace
ČSO postupným vykupováním pozemků z darů mění Josefovské louky na ptačí ráj. Rozmanitá příroda tu vznikla vlivem citlivých opatření, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva koní a praturů a také hloubení tůní. Výsledkem je 8 druhů obojživelníků, přes 40 druhů vážek, 197 pozorovaných druhů ptáků a mnoho dalších.
Páteří parku je sto let starý závlahový systém napojený na řeku Metuji, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo několik druhů skrytě žijících chřástalů.
Prozatím největším projektem na Josefovských loukách je tříhektarový Centrální ptačník, komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy, který navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru – Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.
Vyhloubení ptačníku podpořily Norské fondy a na financování se podílí i stovky dárců z řad široké veřejnosti. Území v údolí Metuje o velikosti 85 ha vykupuje ČSO především z darů a slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Nově vytvořené tůně ptačníku navíc zadržují vodu a zajišťují termoregulaci ovzduší, čímž přímo pozitivně ovlivňují životní podmínky lidí v okolí.
Foto: čejka chocholatá a jespáci obecní na Josefovských loukách, autor Jaroslav Petráň
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do dvaceti let mít alespoň jeden funkční ptačí park v každém kraji Česka.
ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky.
Foto: husy velké na ostrůvku ptačníku Josefovských luk, autor Alice Janečková
Více o Josefovských loukách na www.josefovskelouky.cz
Více o rezervacích ČSO na birdlife.cz/rezervace/
Zdroj: https://www.birdlife.cz/
Úvodní foto: centrální ptačník v ptačím parku Josefovské louky, archiv ČSO