Těžké kovy v houbách a borůvkách odhalí chemické analýzy

boruvkyHouby a borůvky – oblíbené lesní plody, které právě na mnoha místech rostou v hojném množství, nejsou objektem zájmu pouze sběratelů a konzumentů. Některé z nich totiž končí v laboratořích a podrobují se chemickým analýzám. Cílem je určit, zda neobsahují např. těžké kovy, pesticidy nebo zda nenesou stopy radioaktivity a jsou tím pádem bezpečné pro konzumenty.

Vzorky sbírají po celé České republice pracovníci Útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. ve Strnadech. Analýzy zpracovávají pro Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství (MZe) (pesticidy, těžké kovy, aromatické uhlovodíky a polychlorované bifenyly) a pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) (radioaktivita).

„Odběr vzorků je celkem náročný na čas. V každé vybrané lokalitě musíme nasbírat litr a půl borůvek, které neskončí v koláči, ale v sušičce na ovoce,“ konstatuje Kateřina Neudertová Hellebrandová, odpovědná řešitelka projektu. Zároveň ale dodává, že ne vždy je borůvek tolik, aby se mohly podrobit analýze. Nahradit je mohou například maliny, ostružiny nebo černý bez. Letos musí výzkumníci po celé ČR nasbírat 25 vzorků jedlých hub a 10 vzorků lesních plodů (pro MZe) a 30 vzorků hub a 15 vzorků lesních plodů pro SÚJB.  A co se s nimi děje dál? „Po usušení jsou označené vzorky přepraveny do laboratoře. Po stanovení aktivity cesia jsou vzorky dosušeny, rozemlety a postoupeny na další analýzy.,“ uvádí  řešitelka.

Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech byl naposledy prováděn v roce 2012. Zaměřil se na zjišťování obsahu vybraných těžkých kovů (TK) v jedlých houbách a na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), organochlorových pesticidů (OCP) a polychlorovaných bifenylů (PCB). V průběhu letních měsíců 2012 bylo sebráno 30 vzorků jedlých hub, reprezentujících 10 druhů a 22 lesních oblastí (LO) a 15 vzorků lesních plodů reprezentujících 13 LO. Jednalo se o 12 vzorků borůvky černé a 3 vzorky plodů bezu černého.

Analýza těžkých kovů v houbách byla porovnána s předchozími roky a opět byly nalezeny vzorky s vyšším výskytem kadmia a rtuti. Koncentrace mědi v houbách v roce 2012 nepřekročila maximální limit reziduí (zbytků) v potravinách rostlinného původu (Vyhl. č. 378/2008 Sb.), ale koncentrace rtuti hodnocena podle stejné vyhlášky překročila limit u 14 vzorků z 15 měřených.

Koncentrace kadmia a rtuti v lesních plodech byly velmi nízké a nepředstavují nebezpečí pro populaci.

Dále byla v houbách i lesních plodech zjišťována rezidua organochlorových pesticidů  DDT, HCH a lindanu.  Všechny vzorky vyhověly požadavkům maximálních limitů reziduí pro potraviny rostlinného původu.

Zjištěné průměrné sumy všech naměřených polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v pomyslném houbovém koši se v roce 2012 pohybují spíše pod limitními hodnotami. Vyskytly se ale 2 vzorky se zvýšenými koncentracemi, a to v lokalitách Nový Hrozenkov – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky a Zahrádka – Šumava. V lesních plodech bylo zjištěno méně látek ze skupiny PAU a všechny byly stanoveny v nižších koncentracích, často pod hranicí detekce.

Koncentrace polychlorovaných bifenylů vykazují nízké hodnoty a nepředstavují riziko.

Nejvyšší přípustnou úroveň radioaktivní kontaminace potravin platnou pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii překročil v roce 2012 jeden vzorek pocházející z oblasti Novohradských hor.  U lesních plodů nebyla žádná významná kontaminace radionuklidem 137Cs zaznamenána.

Mezi lokality, kde jsou sbírány houby a lesní plody pro analýzy, patří například Krompach v Lužických horách, Frymburk v Jihočeském kraji, Tetřeví boudy v Krkonoších, Luisino údolí v Orlických horách, Nový Hrozenkov v Beskydech, Tři Studně na Vysočině, Želivka, Klánovice, Vítkovice v Krkonoších,

Bouřňák v Krušných horách nebo Vyšší Brod. Zkoumají se hřibovité houby, holubinky, klouzky, nebo muchomůrka růžovka.

Kadmium, olovo a rtuť mají prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Olovo a rtuť mají neurotoxické účinky, kadmium a olovo vykazují hepatotoxické a nefrotoxické účinky. Kadmium, rtuť a arsen jsou označovány za teratogeny a karcinogeny. Sledování bylo rozšířeno ještě o mangan, který je biogenním prvkem, ale v našem lesním prostředí se vyskytuje mnohdy ve vysokých koncentracích, o kterých už nelze s určitostí tvrdit, že nemohou škodit.     Ke vstupu toxických prvků do prostředí přispívá řada zdrojů jak přirozeného původu, tak z průmyslových výrob a mobilních zdrojů. Jako přenosová media slouží vzduch a voda. Zejména v atmosféře mohou být v pevných částicích aerosolů nebo i plynné organokovové sloučeniny přenášeny na velké vzdálenosti.

Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech je ve VÚLHM prováděn již od roku 1988, kdy započalo sledování těžkých kovů v houbách. Od roku 2000 do roku 2011 byl doplněn i monitoring drobných vodních toků a vodních zdrojů v lesních povodích.

Zdroj: K. Neudertová Hellebrandová, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.,  26. srpna 2014