LES
AKTUÁLNĚ

Předejít častým a nebezpečným srážkám vozidel se zvěří mohou pomoci pachové repelenty, které přímo v terénu zkoušejí odborníci na myslivost z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM, v.v.i.)

Jak vysvětlují, účinnost aplikace pachových repelentů pro ochranu zvěře a vozidel na komunikacích podle jednotlivých druhů zvěře je rozdílná. Vědci ověřovali účinnost pachových repelentů na desítkách kilometrů silnic. Při ověřování srovnávali soubory nálezů sražených zvířat (kadáverů), které byly registrovány na kontrolních úsecích silnic, před a po aplikaci repelentu.

„Prvním krokem hodnocení účinnosti pachových repelentů bylo prověření rozdílu mezi nalezenými počty sražených kusů všech druhů zvěře na kontrolovaných komunikacích, před a po aplikaci přípravků. Byl prokázán statisticky významný rozdíl. Počty střetů, respektive nalezených kusů zvěře poklesl o cca 78 procent,“ konstatuje František Havránek z VÚLHM, v.v.i.

Jak dodává, druhým krokem šetření bylo prověření účinnosti pachových repelentů na jednotlivé druhy zvěře, tj. byl testován rozdíl počtu nalezených kadáverů před a po aplikaci pachových repelentů na kontrolních úsecích silnic podle jednotlivých druhů.

Srnec obecný

V případě srnčí zvěře vědci prokázali statisticky významný rozdíl v  počtu sražených kusů před a po aplikaci pachových ohradníků. Počet sražených kusů, nebo lépe kusů nalezených na vozovce a v její bezprostřední blízkosti se snížil o 70 až 80 procent.

Prase divoké

Na zvolené hladině významnosti nebyla prokázána závislost mezi aplikací pachových repelentů a počty uhynulých kusů černé zvěře, které byly nalezeny na komunikaci. Na druhé straně lze konstatovat, že úbytek nalezených kadáverů po aplikaci repelentů je přece jenom zřetelný. Pohybuje se cca na úrovni 50-60 procent. Počty kadáverů nebo registrovaných střetů  černé zvěře, které byly v pokuse zjištěny, jsou však celkově výrazně nižší než například počty kadáverů a střetů zvěře srnčí.

Zajíc polní

Úbytek nalezených kadáverů zajíců po aplikaci repelentů je na první pohled zřetelný. Pohybuje se cca na úrovni 80 procent a někdy i více (v ojedinělých případech je však efekt minimální). Rozdíl počtů kadáverů zaječí zvěře, který byl v pokuse zjištěn je nižší, podobně jako u černé, než v případě zvěře srnčí.

Liška obecná

Vliv pachových repelentů na snížení počtu přejetých lišek nebyl statisticky potvrzen. Na druhé straně lze konstatovat, že úbytek nalezených kadáverů po aplikaci repelentů existuje. Pohybuje se na úrovni cca 35 procent. Počty sražených lišek, které byly v pokuse zjištěny jsou však celkově výrazně nižší než počty kadáverů ostatních druhů zvěře.

Vědci statistickými testy potvrdili účinnost pachových repelentů na srnčí zvěř na rozdíl od prasat divokých nebo lišek. Skutečností však je, že po aplikaci pachových repelentů došlo i v případě naposledy jmenovaných druhů ke zřetelnému snížení počtů nalezených kadáverů, vždy na úrovni několika desítek procent. Statistická „neprůkaznost“ je zřejmě důsledkem relativně nízkého počtu údajů v hodnocených souborech. To bylo zřejmě způsobeno v případě menších druhů (zajíc, liška) rychlejším mizením kadáverů a ekologií druhu. V případě černé zvěře to může být způsobeno vyšší tolerancí k pachovým repelentům, což se potvrzuje například i v případě  aplikace pachových repelentů kolem zemědělských kultur a jinde.

V rámci řešení byly pro ověření účinnosti používány repelenty Armacol , Hagopur, a jejich kombinace. Sledovány byly počty sražených kusů srnčí, černé, zajíců, lišek.
Účinnost obou repelentů je prakticky stejná (nebyl hodnocen způsob aplikace,  potřeba na obnovení a cena). Nepotvrdil se ani předpoklad, že střídání těchto dvou repelentů na jednom úseku podstatně zvýší jejich účinnost v důsledku eliminace návyku zvěře na jeden pach.
Další testy ukázaly, že rozdíl mezi celkovým počtem sražené zvěře a délkou ošetřených úseků, v rozmezí 0,5 až 4,3 km, pravděpodobně neovlivňuje účinnost pachových repelentů.
Naopak bylo prokázáno zvýšené riziko střetů na silnicích, které vedou lesními porosty, což je dokladováno i empirickými poznatky.

Vědci zkouší účinnost repelentů také při ochraně zemědělských kultur

Ve většině případů zemědělci zaznamenávají škody černou zvěří.

„Při aplikaci pachových repelentů dochází velmi často ke zklamání, neboť zvěř do ochráněných zemědělských kultur dříve či později proniká (někdy již po několika dnech po aplikaci),“ říká František Havránek s tím, že pachové repelenty totiž zvěř spíše znejistí, než aby jí trvale zabránily v přechodu ošetřené linie.

V případě ochrany komunikací tento efekt, to že zvěř zpozorní v rizikové zóně, přináší výborné výsledky (80 % snížení střetů). V případě zemědělských kultur je ale zvěř navíc silně motivována k přechodu linie pachového repelentu lákavou potravou a často krytem. „Proto musíme, pokud možno, i účinnost pachových repelentů zvyšovat jiným způsoben aplikace.

Je třeba, aby pachový repelent byl kombinován s optickými a akustickými efekty. K tomu slouží například hliníkové „roletky“, které výrobce doporučuje pro ochranu zemědělských kultur,“ vysvětluje Havránek. Toto zařízení se jednak blýská a jednak vydává kovové zvuky, pachový koncentrát se aplikuje na terčíky savého materiálu, který je na roletkách upevněn. „Osobně však doporučuji aplikaci koncentrátu do pěny (zde vydrží déle) v kombinaci se zmíněnými roletkami, nebo podobným zařízením domácí výroby. Přes všechna tato opatření však musíme počítat s tím, že jsme nenainstalovali pro zvěř neprostupný plot,“ dodává vědec.

Na ochranu zemědělských kultur a luk proti černé zvěři lze velmi účinně využívat elektrických ohradníků, ty však musí mít odpovídající konstrukcí a výkonem. První chybné instalace tohoto zařízení v Čechách trošku pokazily pověst tomuto způsobu ochrany.

Nově se na českém trhu objevily akustické plašiče černé zvěře, vydávající nářek raněného kusu černé zvěře.

Zdroj: F.Havránek, M. Ježek, J.Jeřábek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.