Tag Archives: lesní půdy
Zadržování vody v lesních půdách zlepšuje schopnost krajiny adaptovat se na změny klimatu
Půdní voda je nezastupitelným médiem při tvorbě půdního tělesa a ve fyziologii živých organismů. Voda se v půdě vyskytuje v různých skupenstvích, které utvářejí její hydrofyzikální vlastnosti a ovlivňují tak všechny ekosystémové funkce lesů. Jejich vývoj, včetně vztahů mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi, je však ovlivňován a měněn způsobem využívání krajiny.
Věnujme více péče lesním půdám, uzdravují se velmi pomalu
Okyselování lesních půd v České republice je urychlováno lidskou činností a má neblahý vliv na zdravotní stav lesů. Výrazně k němu přispívá odvoz dřevní biomasy z lesa, čímž dochází k odnětí velkého množství živin z biochemických přírodních cyklů. Rychlejší regeneraci půdního prostředí by prospělo snížení kyselé dusíkaté depozice, zvýšení podílu listnatých dřevin v druhové skladbě a omezení vyvážení biomasy z lesních porostů.
Nedostatek živin v lesních půdách ohrožuje zdravý růst budoucích lesů
Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních přibližně 150–200 letech dochází působením průmyslových imisí k významnému narušování a poškozování lesního prostředí včetně půdy.
Vědci zkoumají lesní půdy v ČR, aby mohli posoudit dopady probíhající klimatické změny
V důsledku kůrovcové kalamity, která v posledních 10 letech tvrdě postihla Českou republiku a zlikvidovala ve velkém rozsahu smrkové monokultury, bylo vykáceno mnoho lesních porostů. To činí lesní půdu na těchto lokalitách mnohem více citlivou a zranitelnou, což je zvláště závažné v kontextu probíhající klimatické změny, protože zdravé a nepoškozené lesní porosty jsou mimo jiné také stabilními úložišti uhlíku (lesní půda obsahuje asi dvě třetiny celkového uhlíku uloženého v lese).
Ohrožuje využívání zbytků po těžbě stromů zásoby živin v lesních půdách?
Zvyšující se požadavky na zužitkování zbytků po těžbě stromů při obnově lesa souvisí především s jejich využitím v energetice, kde jako obnovitelný zdroj mohou přispívat ke snižování výroby elektřiny a tepla z fosilních paliv, a tedy ke snižování emisí CO2, zmírňování nárůstu skleníkových plynů v atmosféře a zpomalení změny klimatu.
