Tag Archives: introdukované dřeviny
Které introdukované dřeviny mají potenciál pro budoucí lesy střední Evropy?
Introdukované dřeviny se v posledním období stávají předmětem zvýšeného zájmu lesního hospodářství. Důvodem není již v řadě případů snaha obohatit či doplnit české a evropské lesy o nové druhy, ale stále častěji se objevují myšlenky, že pro zachování funkčních lesních ekosystémů bude nutno řadu domácích dřevin nahradit mnohem odolnějšími nepůvodními druhy.
Mohl by být korkovník amurský rozšířenějším stromem v našich lesích?
Využití nepůvodních dřevin a problémům s tím spojených je v evropských zemích věnována rostoucí pozornost. V lesním hospodářství členských zemí EU je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin introdukovaných z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství nepůvodních druhů je v Evropě rozšířeno v různých okrasných parcích, arboretech apod.
Pomůžou nám při obnově lesů po kalamitě introdukované dřeviny?
Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.
S výchovou douglasek je třeba začít již od mlada
Strnady – 28. června 2018 – Douglaska tisolistá je sice introdukovaná dřevina, ale dlouhodobý výzkum i pozitivní zkušenosti z jiných evropských zemí potvrzují, že je vhodná i pro naše lesy. O to víc se o ní mluví v souvislosti s ústupem od monokulturního hospodaření. S ohledem na ekologickou a statickou stabilitu lesních porostů se předpokládá využití douglasky ve směsích s dalšími dřevinami.
Borovice pokroucená je dřevinou do nepohody i u nás, ale záleží, odkud pochází
Strnady – 15. listopadu 2017 – Borovice pokroucená patří k introdukovaným (dovezeným, v České republice nepůvodním) dřevinám, které jsou na pokusných plochách výzkumně testovány, zda se mohou pěstovat i v našich podmínkách. V důsledku klimatických změn již není důvodem pouze zjišťování, zda introdukované dřeviny zvýší produkci lesů, ale zda budou dostatečně odolné v měnících se podmínkách prostředí.
