Tag Archives: douglaska tisolistá

Kolik uhlíku dokáže vázat douglaska?

Při snižování obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře a jeho vlivu na globální změny klimatu hraje velkou roli biomasa lesních porostů a její schopnost vázat značné množství uhlíku a odnímat jej z atmosféry. Na otázku kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Lesnické organizace zaslaly otevřený dopis ministrovi životního prostředí

Otevřeným dopisem určeným pro ministra životního prostředí Richarda Brabce reagují čtyři lesnické instituce na aktivity Hnutí Duha. Pod dopisem, který byl doručen prostřednictvím datové schránky (v kopii také na Ministerstvo zemědělství), jsou společně podepsáni představitelé SVOL, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v i., České akademie zemědělských věd a České lesnické společnosti.

Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulace

Hnutí Duha opět účelově mate laickou veřejnost, a to svým prohlášením o nebezpečnosti využití douglasky tisolisté v našich lesích. Na základě pouze několika bez kontextu a účelově vybraných publikací prohlašuje tuto dřevinu za druh ohrožující samu podstatu funkčního lesního ekosystému, v našich podmínkách. 

Jak hospodaří douglaska tisolistá s vodou

V poslední době se hodně mluví o douglasce tisolisté. Avšak jejímu vztahu k vodě nebyla zatím věnována v České republice větší pozornost. Vzhledem k diskusím o možnosti zvýšení zastoupení douglasky jako náhrady chřadnoucího smrku ztepilého mají ale informace o vodním režimu douglasky a porostních směsí s douglaskou mimořádný význam zejména kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem.

Douglaska ve směsi s domácími dřevinami

Současné změny podmínek prostředí a s nimi spojený ústup smrkových porostů vedou lesníky k hledání alternativních řešení při obnově a pěstování lesů. Tím by mohlo být širší využití ekonomicky cenných a zároveň klimatickým výkyvům lépe odolných dřevin, včetně introdukovaných druhů. Jednou z perspektivních dřevin je severoamerická douglaska tisolistá.