Tag Archives: borovice lesní
Suchem oslabené borové lesy ohrožuje pilořitka borová
Borovice lesní je v Česku druhou nejvýznamnější hospodářskou dřevinou. Obdobně jako u ostatních dřevin dochází i u ní ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku delších období sucha a vyšších teplot vzduchu. Stromy zasažené suchem jsou nejen fyziologicky stresovány, ale také náchylnější k napadení biotickými činiteli, což zvyšuje pravděpodobnost jejich odumření.
Vědci hledají příčinu odolnosti některých jedinců borovice lesní proti stresu suchem a hmyzími škůdci
Porosty borovice lesní jsou na území České republiky vystaveny extrémním přírodním podmínkám, např. vysokým teplotám vzduchu, nerovnoměrným a nízkým úhrnům srážek, napadení škůdci. Důsledkem je oslabení a často následně i odumírání stromů.
Co pomůže sazenicím borovice a buku úspěšně růst po výsadbě?
Narůstající četnost období sucha s extrémními teplotami vzduchu ztěžuje zajištění nových lesních kultur. Proto lesníci hledají možnosti, jak zabránit vyschnutí rostlin, a to v průběhu manipulace se sadebním materiálem i během jeho výsadby, a zároveň jak prodloužit následné období s vodou dostupnou pro stromečky.
Voda v půdě je důležitá i pro přežití borových lesů
V současném období měnícího se klimatu, které je provázeno nepravidelnostmi v rozložení srážek a zvyšujícími se průměrnými teplotami vzduchu, hraje stále větší roli v ekosystému krajiny voda. Přestože rostliny mohou vodu přijímat i povrchem asimilačních orgánů, pro suchozemské rostliny představuje základní podmínku pro život zejména voda v půdě. Je zdrojem živného roztoku i vodu umožňující chlazení organismu během dní s vysokými teplotami vzduchu. Zejména u lesa to má dopad na klima širší krajiny.
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
V posledních letech se naše lesy potýkají s rozsáhlými kalamitami v převážně smrkových a borových porostech. Vzhledem ke scénářům vývoje klimatu musíme hledat i mezi introdukovanými druhy možnou částečnou náhradu za ustupující hospodářské dřeviny. Za jednu z perspektivních dřevin ve středoevropských podmínkách je považována douglaska tisolistá, jejíž zastoupení v našich lesích by se ze stávajících asi 0,2 % mohlo do budoucna zvýšit až na 5 %, ve střednědobém horizontu však není příliš reálné dosáhnout zastoupení přes 2 %.
