LES
AKTUÁLNĚ

Přestože metoda ochrany mladých listnatých dřevin plastovými chrániči nezískala v českých podmínkách patřičné využití, může mít podle současných výzkumných poznatků řadu výhod. Základem je správné užití této technologie.

Poškozování zvěří je velkým problémem při výsadbě listnáčů při obnově lesa. K ochraně se často používají chemické prostředky (nátěry repelenty,tj. látkami odpuzující zvěř), tyto metody jsou ale u listnáčů mnohdy nedostačující a musí se použít i mechanická ochrana. V úvahu přichází oplocení nebo individuální ochrana vysázených stromků v plastových chráničích (tubusech).

„V plastových chráničích jsou dočasně stromky dokonale chráněny před zvěří a navíc příznivé mikroklima uvnitř chráničů zvyšuje intenzitu výškového přírůstku stromků, což je výhodné, protože tak výsadby rychleji odrůstají i z nepříznivého vlivu buřeně (travních porostů na pasekách),“ uvádějí vědečtí pracovníci z výzkumné stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti,v.v.i.

Na druhé straně negativním projevem je podle nich to, že se zvýšeným výškovým přírůstem  je dočasně snížen tloušťkový přírůst kmínků, tj. nepříznivě se zhoršuje poměr mezi výškovým a tloušťkovým přírůstem, který nazýváme štíhlostní kvocient.  Tento nepoměr se upravuje ve fázi, kdy korunka stromku se rozrůstá nad plastovým chráničem. Do té doby mají stromky sníženou stabilitu, proto je nedílnou součástí plastového chrániče a stromku v něm rostoucího kvalitní opěrný kůl.

 Porovnání variant:

 Z výsledků hodnocení výškového růstu buku v plastových chráničích vyplývá, že po deseti letech se takřka vyrovnala průměrná výška stromků z chráničů s kontrolními výsadbami chráněnými pouze v oplocence. Pozitivní efekt rychlejšího výškového růstu sadebního materiálu chráněného plastovými chrániči se tedy projevil jen v prvních letech po výsadbě, kdy má ale rychlejší odrůstání výsadeb velký význam v ochraně proti škodám zvěří.

Z výsledků porovnání vývoje štíhlostního kvocientu buku pěstovaného v plastových chráničích a pouze v oplocence vyplývá, že během sledovaných deseti let po výsadbě je zde zřejmá pozitivní tendence k posunu hodnoty štíhlostního kvocientu k hodnotám zaručujícím stabilitu stromků. U varianty s nezvednutým plastovým chráničem došlo 10 let po výsadbě k vyrovnání hodnot štíhlostního kvocientu s kontrolními výsadbami chráněnými pouze v oplocence. U varianty se zvednutým plastovým chráničem (varianta pokusu, kde vědci prodloužili ochranu  stromku zvednutím plastového chrániče na opěrném kůlu) přetrvává po celou dobu sledování pozitivní trend nápravy štíhlostního kvocientu, ale po 10 letech byl stále ještě patrný vyšší (méně příznivý) a zároveň statisticky významný rozdíl oproti zbylým dvěma variantám. Z výsledků je tedy zřejmé, že sice „zvedání“ chráničů může být účelně využito k prodloužení ochrany přírůstu nadzemní části stromků, je ale třeba počítat s faktem, že náprava štíhlostního kvocientu, tj. stabilita nadzemních částí, se bude upravovat déle, což vyžaduje použití kvalitních opěrných kůlů.

 Zdroj: J. Bartoš, A. Jurásek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno

 Kompletní vědecký článek bude publikován v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2012 -Jan Bartoš, Antonín Jurásek: Vývoj štíhlostního kvocientu buku lesního u výsadeb rostoucích v plastových chráničích sazenic.