Smrk pichlavý na severozápadě Čech letos opět těžko odolával kloubnatce
Lesní ochranná služba (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. v letošním roce opět podrobně zkoumala výskyt škodlivých činitelů v lesích České republiky.
V jejím hledáčku byly mimo jiné i Krušné hory, které jsou ve střední Evropě obecně považovány za jedno z modelových území z hlediska poškození jejich bioty (zejména dřevinné složky) tzv. imisním impaktem. Po imisní kalamitě byly k zalesnění holin použity nejrůznější dřeviny – na tisících hektarů dominantně smrk pichlavý. Ten se stal hostitelskou dřevinou nejrůznějších houbových patogenů. Počátkem nového tisíciletí se začala stávat limitujícím faktorem jeho přežití houba Gemmamyces piceae – kloubnatka smrková. Podle závěrů šetření se tento patogen spolu s další houbou Lophodermium piceae – sypavkou smrkovou nehodlá jen tak vzdát.
Lesní ochranná služba letos provedla šetření zdravotního stavu smrku pichlavého v lesních porostech na lesních správách LČR, s. p., Litvínov a Klášterec nad Ohří. Celkem bylo v letošním roce šetřeno 39 porostů se smrkem pichlavým (LS Litvínov 24 porostů, LS Klášterec 15 porostů). Jak informuje Vítězslava Pešková z LOS, na všech lokalitách byla zjištěna přítomnost houby Gemmamyces piceae. „Pokud provádíme srovnání situace na území obou lesních správ, tak situace na LS Klášterec se i v roce 2014 jeví jako lepší, nicméně zde stupeň poškození vzrostl a rozdíly se postupně zmenšují a již nejsou tak výrazné, jako na počátku sledování,“ uvádí. Situace s výskytem dalšího vážného houbového škůdce smrku sypavkou smrkovou byla stejně, jako v předchozím roce výrazně horší na LS Klášterec. Silný až velmi silný výskyt byl registrován ve 12 z 15 hodnocených porostů. Na LS Litvínov byla letos situace s poškozením smrků sypavkou znatelně příznivější.
V roce 2014 výzkumníci z LOS opět zaměřili svou pozornost na vyhledávání smrku ztepilého napadeného kloubnatkou. Zjistili, že došlo k nárůstu napadení, především na LS Litvínov, kdy byl patogen zjištěn v 7 porostech. S výjimkou jednoho konkrétního porostu, kde byl patrný větší podíl napadených pupenů, se zatím jedná o jednotlivé pupeny a nedochází k prosychání stromů. Domácí smrk ztepilý se oproti smrku pichlavému zatím jeví proti napadení kloubnatkou jako odolný, byť i on bývá kloubnatkou napadán.
A jak proti tomuto houbovému patogenu bojovat? Podle odborníků z LOS lze doporučit pečlivé vyhodnocování stupně poškození jednotlivých porostů se smrkem pichlavým a na tomto základě stanovit pořadí naléhavosti přeměny těchto porostů. Při výsadbách je žádoucí používat více druhů dřevin, nebát se vysazovat domácí smrk ztepilý.
Jako nejúčelnější obranné opatření proti sypavce smrkové lze doporučit proředění přehoustlých porostů (kultur, mlazin), omezení pěstování smrků v lokalitách se stabilně vysokou vzdušnou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu
K infekci kloubnatkou smrkovou dochází během vegetačního období. Od konce jara, resp. začátku léta se napadené odumřelé pupeny, nezřídka zdeformované (jakoby „vykloubené“) při pokusu o vyrašení pokrývají černou tuhou krustou, z níž vyrůstají jednotlivé drobné kulovité plodnice. Při po více let opakované silné infekci mohou být napadeny i všechny pupeny, na
což strom reaguje rašením „spících“ pupenů, které bývají následovně rovněž infikovány. Strom přestává rašit, neobnovuje asimilační aparát a během několika let odumírá.
Napadení sypavkou smrkovou se projevuje zhnědnutím jehlic především starších ročníků (hnědé jehlice zůstávají určitou dobu na větvi, vytvářejí se na nich příčné černé přehrádky a posléze i plodnice; jehlice během roku opadávají).
Zdroje:
Knížek, M. – Liška, J. – Pešková, V.: Škodlivé organismy lesních porostů imisních poloh Krušných hor in Zdravotní stav lesů a vývoj lesních půd 25 let po vyvrcholení imisní zátěže – regenerace a rizika pro budoucnost, sborník abstraktů, Praha, Průhonice, 23. října 2014, VÚLHM, Strnady.
Soukup, F. – Pešková, V.: Chřadnutí smrku pichlavého v Krušných horách in Lesnická práce, 11/2009, Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy.
Soukup, F., Pešková, V.: Gemmamyces piceae (Borthw.) Casagr. Kloubnatka smrková, příloha časopisu Lesnická práce, 12/2009, Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy.
Kontakt:
Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.
Ing. Miloš Knížek, Ph.D.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Lesní ochranná služba
Strnady 136
252 02 Jíloviště
Tel.: +420 724 352 558 (V.P.), +420 602 351 910 (M.K.)
e-mail: peskova@vulhm.cz, knizek@vulhm.cz